Pergoly
Pergoly a loubí byly velmi oblíbené motivy již v dávných zahradách. Avšak i v moderní zahradě se stále uplatňují.
Pergola je v podstatě jednoduchá stěna z lehké dřevěné konstrukce, jakási mříž, kterou necháváme porůst různými popínavými nebo šlahounovitými rostlinami. Mnohé rostliny, jako například popínavé růže, plaménky, šlahounovité zimolezy, wisterie a jiné, teprve zde nacházejí pravé uplatnění. Pergola porostlá těmito okrasnými rostlinami tvoří jakousi stěnu, nezabírající mnoho místa, a proto je vhodná při oddělení různých míst v zahradě. Pergolou můžeme například oddělit okrasnou zahradu od užitkové, můžeme uzavřít některé části zahrady, které slouží našemu odpočinku apod.
Pergola je vhodná jako pozadí různých okrasných partií. Sama o sobě je ozdobou, která mnohdy tvoří pěkný výtvarný doplněk zahrady. Necháme-li pergolu
porůst nějakou ovocnou dřevinou, říkáme ji ovocná stěna nebo špalír. V tomto případě ovšem musíme počítat s tím, aby stěna byla přístupná pro ošetřování a sklizeň ovoce. Zvláště výhodné jsou pergoly pro révu vinnou, která se tak stává i okrasným motivem, krásným zvláště na podzim, kdy hrozny dozrávají a listy révy se zbarvují.
Pergolu stavíme tak, že nejdříve postavíme základní nosné sloupky. Na ně pak upevňujeme vlastní pergolovou mříž. Nosné sloupky mohou být dřevěné, z hranolků
silných 10-15 cm, nebo ze železných trubek silných 6-8 cm; také se mohou použít sloupky z cihel nebo spárovaného kamene. Stavíme je na vzdálenost 2-3 m.
Použijeme-li dřevěné sloupky, musíme na příslušných místech udělat základové betonové pilířky. Betonujeme je přímo na místě tak, že do vyhloubených jam hlubokých asi 50 cm a širokých 30-35 cm napěchujeme beton (1:4). Do těchto betonových pilířků zapustíme po dvou kusech silnější ploché železo tak, aby se mezi ně mohly postavit dřevěné sloupky, které upevníme šrouby. Nad betonem mají být aspoň 20 cm vysoko a do betonu zapuštěny aspoň 30 cm. Výška pergoly bývá obyčejně 2 m.
Vrchní konce sloupků pak spojíme vodorovně dalším hranolkem silným 6-8 cm, stejně jako spodní část, která je asi 35-40 cm nad zemí. Na tuto základní konstrukci pak připevňujeme svisle nebo vodorovně normální střešní latě. Svislé latě mají být na vzdálenost asi 20-30 cm, vodorovné latě na vzdálenost 30-40 cm.
Všechny dřevěné části napustíme aspoň dvojitým nátěrem fermeží a necháváme je nejlépe v přírodní barvě, popřípadě je namoříme na hnědo. V žádném případě je nenatíráme pestrými barvami.
Trubkové nosné sloupky stavíme stejným způsobem; do betonu je zapouštíme přímo. Na ně pak upevňujeme opět dřevěnou mříž, jak již bylo uvedeno.
Místo latí na pergolovou mříž můžeme použít i vhodný přírodní materiál, například různé, i křivé větve.
Pergoly většinou navazují na odpočinková zákoutí, takže jsou jakýmsi pokračováním závětří, které jsme vytvořili pro odpočívadlo. Před pergolou vysazujeme často květinová rabata, podél nich pak vedeme kamenné cesty. Pergolu většinou necháváme porůst popínavými rostlinami, není to však podmínkou.
Pěkně provedená pergola může být ozdobným motivem i sama o sobě.
V takovém případě dřevěnou mříž natíráme bílou barvou a za pergolou vysadíme živý plot.
Pergola se částečně podobá loubí, které také prodělalo určitý vývoj. Obloukovitá loubí porostlá pnoucími růžemi nebo psím vínem, tvořící jakési zelené tunely vedoucí od vchodu do zahrádky k domu, patří již minulosti. Také loubí z ovocných kordónů patří již zahradní historii.
Moderní loubí mají na rozdíl od pergoly jednu stranu otevřenou. Jsou to vlastně jen nosné sloupky, na nichž spočívá vrchní konstrukce, kterou opět porůstají pnoucí rostliny: Takové loubí tvoří sice jakousi chodbu, která má zelený strop, avšak jedním bokem, který je otevřený, je volný průhled do zahrady. Takto postavené loubí poskytuje jakousi intimitu a stín na cestě, která jím vede.
Podobná loubí nestavíme většinou sama o sobě, ale napojujeme je na zastřešená odpočívadla. Na volná odpočívadla, která mají v pozadí zeď nebo pergolovou stěnu, můžeme nahoru dát příčná dřeva, po nichž vedeme pnoucí rostliny. Získáme tak zastíněné odpočívadlo.
Loubí stavíme podobné jako pergolu. Nosné sloupky mají být ve dvou řadách vzdálených od sebe asi 2,5 m. Na zadní řadu umístíme dřevěnou mříž, podobně jako
u jednoduché pergoly, přední řada směrem do zahrady zůstane otevřená a nosné sloupky spojíme jen nahoře dřevěným hranolem. Na tyto spojovací hranoly upevníme příčné hranolky, které tvoří strop loubí.
Stropní hranolky rozměrů asi 6 x 10 cm upevňujeme asi 40 cm daleko od sebe. Přes podélné spojovací hranoly je necháváme přečnívat 35-50 cm a jejich konce buď ozdobně, nebo šikmo zařízneme. Celé loubí můžeme zhotovit také z přírodní kulatiny, u které i přirozená křivost má svůj půvab.
