Krby
Každá doba přináší svůj životní styl. V době, kterou jsme nedávno prožili, sloužila zahrada většinou pouze jako jednoúčelová záležitost. Jako místo, kde se pěstuje něco květin a zelenina, pokud to jde, protože zeleniny bylo na trhu nedostatek a byla nekvalitní. Sice laciná, ale její původ i zjev byl často víc než podezřelý. Takže, pokud jsme nechtěli být vystaveni rozmarům podniku Zelenina-ovoce, nezbylo než si pěstovat zeleninu sami.
A tak se bývalé zahrady s altánky a bazénky u secesních vil, trávníky s pergolami pro posezení, jak si je starší pamatují z dob mládí, proměnily na částečně vlastní potravinářskou základu. Jinde, u státních domů, často na změť křovin a plevele.
V současnosti se začínáme opět vracet k běžnému životnímu stylu, kdy zeleninu pěstuje zelinář nebo fanda zahrádkář a normální člověk, plně vytížený prací ve svém zaměstnání, hledá na zahradě spíše odpočinek a zábavu.
Zahrada, ale i malá zahrádka se stávají stále více součástí obytného prostoru.
Svědčí o tom obrovský rozmach prodeje zahradního nábytku, zahradních staveb: altánů a pergol, a také zvýšení zájmu o grily a krby.
Umístění krbů, grilů (topenišť~ a zařízení na přípravu jídla se musí řídit některými zákonitostmi:
· krb nebo gril musí být dobře obsluhovatelný, musí mít dobré přístupové cesty;
· je nutno zajistit manipulační prostory pro přípravu potravin, tj. stoly či poličky, kde jídlo krájíme, naklepáváme, obalujeme atd. Dále místo, kde máme uloženo koření a kuchyňské náčiní potřebné pro naši práci. Musíme zde mít místo pro utěrky na ruce a pokud je to možné
i někde blízko tekoucí vodu pro opláchnutí rukou - to hlavně u velkých, tzv. společenských zahradních krbů a grilů a vestav pro přípravu jídla; potřebujeme místo pro složení paliva, a to jak suchého dřeva pro pece, pícky a některé krby, tak dřeveného uhlí pro většinu ostatních zařízení.
Pokud používáme plyn, i ten musí být bezpečně uložen a při provozu grilu protipožárně zabezpečen.
Často se zapomíná na to, že musíme zajistit také pevné pochozí prostory.
Místo kolem zařízení pro přípravu jídla je nejlépe vydláždit nějakým keramickým materiálem, odolnými cihlami nebo kamennou dlažbou. Ve větší vzdálenosti od ohniště - v místech, kde sedí strávníci - je možno použít dřevěnou podlahu. Naprosto nevhodné je ponechat v místě grilování jenom trávník, který se brzo vychodí. Blátivé cestičky nejsou tím pravým, co by nám vyhovovalo při přípravě pokrmů. Také se v našich podmínkách příliš neosvědčily prostory vysypané pískem, který večer vlhne, lepí se na boty apod.
Lépe je využít rakouských zkušeností, kde místa kolem grilů a cestičky často vysypávají drceným jemným kamenem na zpevněném podloží.
Pokud se rozhodujeme o umístění jakéhokoli zahradního topidla na našem pozemku, je dobré si nejprve zjistit směr převládajících větrů. Zvláště pokud nebudeme při přípravě pokrmů používat pouze dřevěné uhlí, plyn či elektřinu. Kouř z komína zahradního krbu může být pro sousedy značně nepříjemný a vede často ke zbytečným konfliktům. Při hledání vhodného místa nesmíme zapomenout, že z hlediska obsluhy a hostů musíme splnit další dvě základní podmínky: V době slunečního svitu je nutné, aby byl prostor chráněn před jeho paprsky a zároveň aby večerní chladný vzduch, případně vítr, který se přes den zvedne, příliš neochlazoval místo pro hosty.
Řešení jsou různá, podle místa, kde objekt stojí, a také podle toho, zda potřebujeme více chránit před sluncem nebo chladným větrem. Velice jsou oblíbeny například zástěny a terasy. Ke stěně domu či terasy je přistavěn krb sloužící ke grilování a část terasy je kryta před sluncem i nepohodou stříškou.
Pokud chceme na terase s krbem vydržet v době prudkého slunce i v době, kdy se ochladí či začne poprchávat, je výhodné použít zasunovací, ještě lépe rolovací barevnou plátěnou markýzu.
Chata, u které je postavena sestava zahradního krbu a udírny (obr.3), se nachází v Lužických horách. Lodžie, která je v létě porostlá zelení, navazuje na chatu a vytváří stříšku. Chata chrání před severními větry, které v tomto místě vanou většinu roku. U sestavy jsou její dvě samostatné části propojeny dřevěnou zástěnou, která velice dobře zabraňuje průvanu, třetí stěna (obr. 3) je stěnou kratší části chaty a jižní strana je otevřena do zahrady. Posezení je velice příjemné i v poněkud drsnějších klimatických podmínkách hor.
Celá terasa je vydlážděna a ve spodní části krbu je místo na uložení dřeva.
Spodní část stavby je z pískocementových cihel, vrchní část je kombinací kovu a dřeva.
Profesionální řešení krbu přistavěného k objektu, kde je zároveň dostatek prostoru jak pro posezení, tak pro případnou přípravu jídla, ukazuje
následující řešení. Na obrázku 4 je vidět řez polootevřenou místností s osazeným krbem a jeho napojením na komín, který je postaven vně objektu.
Dřevěná lavice je dostatečně vzdálena od ohně, aby nepřekážela obsluze u krbu. Podlaha je poněkud snížena oproti okolnímu terénu a přechodový stupeň tvoří kamenné zdivo.
Na obrázku 5 je vidět celkovou situaci i s atypickým lapačem kouře a napojením krbu na komín. Tato druhá varianta ponechává prostor pro volné osazení zahradního nábytku. Podlaha je složena z kamenů nebo může být zhotovena z betonových nepravidelných dílů apod. Nenásilně navazuje na venkovní prostor, který je již nekrytý, ale také plně vydlážděný. Prosklenou stěnou z termoizolačních skel je krbový kout oddělen od vnitřní části objektu.
Tato stránka bude dále rozšiřována o další informace - příště "Základní údaje pro stavbu zahradních krbů"
Prozatím - alespoň obrázek
