Louky
V dnešní době se projevuje snaha o bližší propojení okrasné zahrady a okolní přírody. Tento trend je dle mého názoru více
než rozumný a proto se přikláním nejenom k budování jezírek ke koupání (místo těžce začlenitelných bazénů), ale také k zakládání okrasných luk, místo klasických trávníků. Okrasná louka, která nedorůstá do klasicky známých výšek a je nižší, není tak náročná na údržbu a mnohdy učiní zahradu více zajímavější a pestřejší než perfektně zastřižený trávník. Louku kosíme 3x ročně a pouze přihnojíme, což s trávníkem musíme učinit také.
Jsme schopni založit speciální louku, která dorůstá výšky 30 cm a obsahuje mnoho pestrých druhů květin.
Zde něco málo obecně:
Vymezení problematiky a obecné zásady zakládání druhově bohatých luk.
Druhové složení luk závisí na geografické poloze, stanovištních podmínkách a na způsobu obhospodařování (pastva, frekvence a doba sečí). První dva faktory silně ovlivňují možný soubor druhů, který může luční společenstvo vytvářet, obhospodařování z tohoto souboru druhy vybírá a určuje jejich zastoupení. Druhová bohatost lučních porostů je dána zastoupením dvouděložných rostlin.
Obecné přístupy k problematice udržení, zlepšení nebo zakládání nových druhově bohatých luk musí respektovat následující hlediska:
a) geomorfologickou a typovou vhodnost vybraných lokalit při rekonstrukci stávajících nebo vytváření nových druhově bohatých luk:
Ideálním případem je situace, kdy již alespoň část porostů vykazuje vyšší druhovou bohatost. Z hlediska geomorfologického tvaru se jedná především o stanoviště v infiltračních a transportních oblastech území (t.j. v horních částech svahu). Nelze začít od spodních částí svahů a od nivních poloh, kde vyvěrají eutrofizované pramenné vývěry, a které jsou též výrazně eutrofizované. Nelze též začínat na plochách nepravidelně zaplavovaných, které mají dostatek živin.
b) zachování fytogeografického a regionálního rázu porostu:
Je nutno především zvažovat autochtonní původ osiv, vytipovat nosné druhy trav a bylin pro daný region. Pro rekonstrukci je třeba udělat důkladný floristický rozbor nejbližších travinobylinných porostů včetně podchycení regionálních zvláštností. Při radikální obnově budou základem odrůdy trav a jetelovin z našeho sortimentu.
c) priority daného území a ekonomika:
Důležité je posouzení možností širšího uplatnění druhově bohatých travních porostů při vytváření esteticky působivého rámce krajiny, především v oblastech rekreačně a turisticky atraktivních.
Obecné zásady řešení
Podle stavu základních porostů půjde o tři možné základní situace:
1. uchování existujících druhově bohatých porostů,
2. problematiku zlepšení zanedbaných nebo degradovaných porostů,
3. problematiku zakládání nových druhově bohatých luk.
1.0 Pratotechnika udržení druhově bohatých porostů
Obecné zásady pratotechnických opatření druhově bohatých luk
a) Ošetřování a využívání porostu Hlavní možnosti udržení nebo zlepšení druhově bohatých luk spočívají v jejich minimální, avšak cílevědomé odborně vedené pratotechnice. Pro zemědělce jsou druhově bohaté louky výnosově méně produktivní a někdy méně kvalitní, avšak píce z nich bývá často chutnější a výnos stabilnější. Způsob využívání (sečné, pastevní nebo kombinované) je vysoce účinným a nutným faktorem k rozšíření druhové diverzity, pokud je prováděn citlivě a zohledňuje typ společenstva. Rozhodnutí o způsobu využívání musí proto vycházet z botanického rozboru porostu a ze stanovištních podmínek. Systematickým minimálním využíváním travních porostů (alespoň jedna seč nebo dva pastevní cykly nebo kombinace obou způsobů, a to i v závislosti na výši produkce biomasy) zabráníme regresivní sukcesi (nástup expanzivních bylin nebo dřevin). V jednotlivých letech je účelné měnit obhospodařování. Dobrá je i takováto diferenciace v rámci lučního areálu v jednom roce. Při sklizni je vhodné používat žací stroje s přímo-vratným pohybem kosy. Méně vhodné jsou všechny typy rotačních žacích strojů, které zhoršují podmínky pro obrůstání dvouděložných druhů. Sečí po době uzrání semen umožníme jejich samovolné vysemenění. U málo zapojených, řídkých porostů je možné rozmetání krátké řezanky nebo přímé mulčování speciálními stroji. Při smykování na jaře je požadavek, aby kombinovaný článkový lučně pastevní smyk dobře kopíroval terén, shrnoval a rovnoměrně rozprostíral zeminu. Je třeba zcela vyloučit vláčení, které vede k vytrhávánín. Válení jen omezeně, kdy dojde k překypření drnu, na lehčích půdách nebo u nově založených porostů. Vlivem stařiny dochází k prořídnutí porostu, mění se jeho skladba a mohou se šířit nežádoucí plevelné druhy jednoletých i vytrvalých (tužebník, krabilice, rdesno, mechy) rostlin. Louky musí být více či méně, avšak pravidelně obhospodařovány. Různorodost v obhospodařování zvyšuje pravděpodobnost zdárného rozvoje jednotlivých druhů.
b) Hnojení. Z živin nejvíce a nejrychleji ovlivňuje složení luk dusík. Snižování obsahu živin v půdě zpravidla vytváří příznivé podmínky pro zvyšování druhové diverzity porostu. V nižších nadmořských výškách je zásobenost živinami relativně příznivá. Ve vyšších nadmořských výškách a na chudých geologických substrátech je současná situace neuspokojivá. K zachování druhové bohatosti těchto porostů je louky nutno čas od času přihnojit.
Lze předpokládat, že u většiny druhově bohatých společenstev bude potřebné po určité době přistoupit alespoň k mírnému přihnojení pro setrvalý vývoj společenstva. Musí být zvolen diferencovaný přístup, úroveň hnojení nepřesáhne dávky 20- 40 kg dusíku při jednorázové aplikaci, 10- 20 kg fosforu a 20- 40 draslíku na 1 ha. Včasným vápněním omezíme vysoké trávy. Vápnění lze provádět zpravidla ve čtyř až šestiletých intervalech, v dávce 50- 300 kg vápníku na 1 ha za rok. Zvýrazněným fosforečným, eventuálně i draselným hnojením podpoříme leguminózy i jiné dvouděložné druhy.
Při řízené pastvě je třeba, aby drn nebyl příliš přetěžován, zvláště ve srážkově bohatším období. Negativní dopady selektivity pastvy je třeba zmírňovat sečí nedopasků.
2.0 Metody plošného rozšíření druhově bohatých porostů
Východiskem by měl být důkladný průzkum stanovištních podmínek (vazba na uspořádání kultur v krajině přirozené migrační koridory, vazba na budovanou či předpokládanou kostru ekologické stability krajiny, možnosti většího uplatnění ekotonů), fytocenologických aspektů, vodního režimu, živinného režimu, dosavadního způsobu a intenzity obhospodařování a využívání, možnosti propojení lokalit na další TTP.
Běžná obnova (zlepšení) zanedbaných nebo degradovaných porostů Při běžné obnově ( rekonstrukci) již existujících porostů může jít buď o opuštěný porost nebo o intenzívně využívanou louku s malým počtem druhů.
Nevyužívané porosty
a) je třeba posoudit početnost a plošné zastoupení jednotlivých druhů, jejich nároky na živiny, vodu, intenzitu a způsob využívání porostu, přítomnost plevelných druhů
b) dále je nutné brát v úvahu, je- li změněn povrch drnové vrstvy a stupeň druhového ochuzení porostu. V každém případě je nutné začít louku sekat. Pokud jsou zde žádané druhy přítomny alespoň v malém množství, je možno sekat v častějším termínu pouze část porostu, aby v druhé části dozrála semena.
Intenzívně využívané louky
a) U již existujících porostů, které byly v minulých letech silně hnojeny a kde převládající složkou jsou vzrůstné kulturní trávy, je prvním předpokladem pro zvýšení druhové diverzity snížení úrovně hladiny přijatelných živin. Omezení nebo úplné vynechání dusíkatého hnojení vede k podstatnému snížení výnosů. Píce těchto porostů bude mít nižší krmnou hodnotu. Ke snížení hladiny živin je dále nutná pravidelná sklizeň hmoty.
b) V případě, že jsou v rostlinném společenstvu výrazně zastoupeny plevelné druhy, je nutné nejdříve vhodnou agrotechnikou toto zaplevelení snížit. Je možno použít selektivní herbicid nebo bodové chemické hubení. Vzhledem k obvykle vysoké zásobě semen plevelů v půdě je třeba jejich hubení přizpůsobit termíny a frekvenci sklizní tak, aby byly pokoseny v době, kdy ještě nemají nashromážděny zásobní látky v kořenech. Teprve při snížení výšky porostu rozšířením méně náročných nižších trav je možno začít s přiséváním žádaných druhů po včasné první seči nebo po druhé seči. Tehdy porost již tolik neobrůstá a klíčenci mají vyšší naději na přežití. Předpokladem jejich dalšího úspěšného rozvoje je včasná následná seč s vyšším strništěm. Přísev druhů je na řadě lokalit neefektivní, a to především při nedostatku vláhy a dále i na vlhčích okrscích mezofytních stanovišť, zejména při zrašelinělé vrstvě v seťovém lůžku. Nejvýhodnější se jeví vybrat v rámci lučního areálu menší plochy „ohniska“, kde lze předpokládat úspěšnost přísevu. Z nich se přiseté druhy mohou přirozeně šířit na další lokality. Výsevek se rovná plnému výsevku monokultury daného druhu. V roce přísevu je třeba vynechat hnojení. Na oligotrofních lokalitách (např. u smilkových porostů) v podhorských a horských polohách se jeví jako vhodné opatření košárování.
c) 1.0 Zakládání a obnova nových, druhově bohatých luk
Základní nutností je vyhodnocení vhodnosti stanoviště pro založení druhově bohaté louky, tj. vyhodnocení vlhkostních poměrů (stanoviště stále vlhké až mokré, případně přechodně v létě vysýchavější nebo jen lokálně zamokřené) a vyhodnocení stávající druhové skladby. V případě, že se v porostu nachází převaha houževnatých plevelů (pýr plazivý, šťovíky, bolševníky, kerblíky, metlice trsnatý a jiné) rozšířených po celé ploše, je nutné před zaoráním starého drnu provést jeho plošnou likvidaci systémově působícím herbicidem (Roundup, 5- 7 l na 1 ha). Obvyklým předpokladem je i dílčí úprava vodních poměrů, např. lokální odvodnění vývěrů apod. Nutné je provést i rozbor půdy na zásobenost hlavními živinami.
Vlastní technologie založení nového druhově bohatého porostu lze provést:
a) klasickým způsobem rekultivací plochy a radikální obnovou porostu, tj. zaoráním drnu a výsevem nové luční směsi,
b) bezorebným způsobem, tj. pomocí secího stroje pro bezorebný přísev do odumřelého půdního drnu po jeho likvidaci herbicidem Roundup.
Schéma operací u jednotlivých způsobů obnovy je uvedeno v příloze. K výsevu lze použít již komerčně dostupných druhově pestrých směsí (viz. příloha). Vzhledem k vysoké ceně osiva lze ve vztahu ke konfiguraci utváření plochy použít účelově sestavené směsi z vhodných druhů jetelovin a trav a „ hnízdovým“ nebo „ pásovým“ způsobem přidat přídavek bylinných druhů.
Sklizeň:
Zásadou je v roce založení provedení tzv. včasné odplevelovací seče a v dalších letech provedení pozdní (1. dekáda července) nebo postupné etapové sklizně části porostů z důvodů vysemenění rostlin po jejich odkvětu. Úroveň hnojení dle stavu porostu- max. 30- 40 kg dusíku, 20 kg oxidu fosforečného a 40 kg oxidu draselnatého na 1 ha.
