Jak na škůdce
Pro boj proti škůdcům a k ochraně před původci chorob je možné jmenovat různé způsoby a metody, které shrnujeme všeobecně pod pojmem "ochrana rostlin". Při těchto snahách jde o to, abychom s využitím vědeckých poznatků co nejvíce zabránili škodám na kulturních rostlinách nebo je podstatně omezili. V této souvislosti dostal zvláštní význam ekologický aspekt ochrany rostlin, což vedlo k vytvoření termínu "integrovaná ochrana rostlin". Při tomto systému se přednostně používají jiné než chemické způsoby ochrany rostlin (biologické, biotechnické, fyzikální, pěstebně technologické), aby se co nejvíce omezilo používání chemických přípravků. Příslušná opatření začínají již výběrem rostlin a končí účelným nasazením chemických přípravků co nejméně škodlivých pro životní prostředí.
Důležitým předpokladem pro zdravý růst rostlin je optimální příprava půdy.
Na to je třeba dbát zejména při zakládání zahrádek kolem domů, neboť tam bývá půda často zhutněna po práci těžkých stavebních strojů tak, že je narušen přirozený koloběh vody v půdě. Následkem mohou být škody způsobené jak přemokřením, tak i suchem. V takových případech se doporučuje hloubkové prokypření půdy. To je třeba podpořit i zeleným hnojením, např. výsevem hořčice, lupiny nebo svazenky. Zbytky stavební suti se rozhodně nesmějí zahrabat, velmi negativně ovlivňují růst kořenů! Před výsadbou dřevin je často důležité znát i hodnotu pH v půdě a obsah živin. To se zjišťuje analýzou půdních vzorků, kterou provádějí zemědělské laboratoře.
Vedle mechanického vylepšení půdy je třeba dbát také na vyváženou nabídku výživných látek pro rostliny. Tu je možné cíleně podle potřeby upravit přidáním některých živin. Předejde se tak onemocněním z nedostatku určitých prvků a současně posílí rezistence proti suchu, mrazu a napadení oslabujícími škůdci. Je však třeba se vyhnout také přehnojení, které vede ke zvýšení náchylnosti k chorobám.
Preventivní ochrana začíná už výběrem dřevin, neboť u mnohých kulturních rostlin již máme mnoho poznatků o odolnosti vůči určitým chorobám a škůdcům. Dobrým příkladem jsou různé odrůdy růží s rozdílnou náchylností k obávané houbové černé skvrnitosti. Podobně to platí o rozdílné odolnosti dřevin proti mrazu. Při výběru rostlin je nutné brát v úvahu i stanoviště. Např. světlo- a teplomilné dřeviny se nehodí do stinné polohy. Nevhodné stanoviště vede u rostlin ke zvýšené dispozici k onemocnění a náchylnosti vůči škůdcům.
Dobře rozvážená výsadba může přispět k tomu, abychom se později vyhnuli předpokládaným škodám. Tak např. velmi častou chybou je příliš hustá výsadba. Vlivem vzájemné konkurence dochází k oslabení jednotlivých rostlin.
V husté výsadbě navíc vznikají příznivé mikroklimatické podmínky pro parazitické houby a bakterie, což způsobuje opět silnější napadení rostlin.
Nepříznivě působí také bezprostřední sousedství rostlin, které jsou zvláště náchylné vůči stejnému škůdci nebo chorobě. To platí zejména pro rostliny, které potřebuje určitý škodlivý činitel pro svůj střídavý vývojový cyklus na různých hostitelích, jako jsou např. některé druhy rzí a mšic.
Máme jen málo možností, jak bezprostředně zabránit působení škodlivých činitelů. Zde je možno odkázat jen na pravidelnou péči o zahradu a dřeviny a dále na hygienická opatření při odstraňování infekčního materiálu. Prostředky k uzavření ran mají zabránit vniknutí parazitů do ran při otevřených poraněních kůry a dřeva. To je však úspěšné většinou jen u menších ran a poranění.
Jestliže již škodlivý činitel rostlinu napadl nebo infikoval, mohou ke snížení větších škod přispět mechanické způsoby ochrany. Vyplatí se např. sesbírání škůdců, hlavně ve stádiu housenek či larev, aby se předešlo hromadnému rozmnožení. Část této práce přebírají zpěvní ptáci. Proto je dobré vytvářet vhodné podmínky pro jejich hnízdění, nejlépe podle odborného návodu.
Stejným způsobem je potřeba ocenit četné užitečné druhy živočichů, např. larvy slunéček, kteří jsou účinnými nepřáteli škůdců.
Mechanická ochrana proti houbám a bakteriím je obtížnější. Jejich šíření lze často omezit pouze bezprostředním sběrem a odstraněn í m nemocných listů, výhonků nebo větví. Velmi obtížné či nemožné je ozdravování dřevin napadených viry a podobnými původci chorob. Šíří se většinou použitím infikovaného rostlinného materiálu. Při nákupu rostlin je proto vždy nutné dbát na to, aby vypadaly zdravě. Nemocné rostliny je nutné likvidovat.
Pro uspokojivou ochranu dřevin jsou popsaná opatření v mnohých případech dostačující. Pokud je však potřebné nasazení prostředků na ochranu rostlin, je třeba dát vždy přednost biologickým nebo biotechnickým přípravkům.
Uvedené přípravky je třeba chápat jako příklady, které je možno případně nahradit či doplnit jinými výrobky.
Je však nutné se řídit platnými předpisy orgánů Ministerstva zemědělství ČR, zejména každoročně vydávaným Seznamem povolených přípravků na ochranu rostlin. Odborné informace mohou poskytnout pobočky Státní rostlinolékařské správy v jednotlivých okresech.
