Hubení plevelů
Herbicidy a jejich použití na zahrádce
Při doporučování chemického hubení plevelů na zahrádce se setkáváme s četnými, často protichůdnými názory a zkušenostmi. Většině zahrádkářů je jasné, že ve velkovýrobním pěstování zeleniny, ovocných stromů i květin se nelze obejít bez používání chemických přípravků proti plevelům – herbicidů, protože umožňují velkovýrobní pěstování mnohých druhů okopanin a zeleniny vůbec, zvyšují výnosy těchto plodin díky odstranění plevelů a snižují provozní náklady. Naproti tomu v zahrádkářství, kde je používání insekticidů, fungicidů a jiných pesticidů zcela běžné, je proti používání herbicidů mnoho výhrad a panují asi tyto názory: „herbicidy na zahrádce používat nebudu, nechci si zamořit půdu“; „zásadně chci mít alespoň ze své zahrádky nezávadné produkty“; „herbicidem vyhubím plevel, ale poškodím i kulturní rostlinu“ atd. Odborník, který byl pozván, aby vysvětlil zahrádkářům principy chemického hubení plevelů, si tudíž často připadá jako když „svádí zahrádkáře ke hříchu“.
V čem jsou názory „nepoužívat herbicidy na zahrádce“ opodstatněné?
Především v tom, že zahrádka má být pro zábavu, a proto by měla mít takovou skladbu plodin a být tak velká, aby se odstraňování plevelů dalo manuálně zvládnout. Hlavní důvody však jsou v tom, že herbicidy skutečně mohou být určitým nebezpečím při nesprávném použití, přestože jsou zpravidla méně jedovaté než ostatní pesticidy. Jestliže se nedodrží bezpečnostní předpisy a metodiky, mohou se poškodit kulturní rostliny, popř. zamořit půda a voda škodlivými reziduí některých druhů herbicidů. Herbicidy také nemohou udělat zázraky, tzn. zničit všechny plevele a přitom nepoškodit kulturní rostliny. Aplikovaný herbicid ničí jen určitou skupinu plevelů, odolné plevele se naopak mohou přemnožit. Herbicidy ve většině případů nahrazují pletí, okopávku, ale nevylučují pozdější, tzv. „druhotné“ zaplevelení, protože se při normálním dávkování v půdě velmi rychle rozloží. Herbicidy nemohou poškodit nevyklíčená „spící“ semena plevelů v půdní zásobě, která vydrží životná i několik let.
V čem musí být tyto názory opraveny?
I na malé zahrádce je často mnoho případů, kdy nám plevele začínají přerůstat přes hlavu. Na odplevelování zpravidla stačíme jen zjara, v létě však máme plevele již všude a pro jiné důležitější práce a „dovolenou“ je obvykle necháme vysemenit nejen na záhoncích, ale i na kompostě. Ve skalce se nemůžeme zbavit bršlice kozí nohy, růže, rybíz a plot nám zarůstá svlačcem rolním, v koutě zahrádky nás trápí kopřiva dvoudomá, cestička a trávník jsou zdrojem zaplevelení pýrem plazivým a plevely s plazivými vegetativními orgány (mochna plazivá, pryskyřník plazivý, popenec břečťanolistý aj.), v trávníku nás trápí smetanka lékařská – pampeliška, jitrocele, škardy, širokolisté šťovíky a sedmikráska chudobka. V takových případech každý zahrádkář hledá nějaký „zázračný“ herbicid a často skutečně mnoho pokazí, když se o použití herbicidů podrobněji nepoučí. Před úspěšným použitím herbicidů na zahrádce je proto nutné znát biologické aspekty jejich použití.
Co je důležité pro použití herbicidů?
Musíme znát plevele, které se na zahrádce vyskytují, nejen až když kvetou, ale již ve fázi klíčících rostlin. Musíme znát biologii plevelů, abychom si mohli zdůvodnit, proč právě tento druh se na určitém místě vyskytuje. Je-li to tím, že má na tom místě dobré podmínky, nebo proto, že má v blízkosti zdroj, odkud se šíří větrem, vodou, podzemními orgány atd. Musíme znát škodlivost plevelů, která záleží: v odebírání půdní vláhy a živin (mnohé plevele spotřebují více živin a vláhy než kulturní rostliny), v potlačování a zastiňování kulturních rostlin, ve znehodnocování produktů (některé plevele jsou jedovaté, např. durman obecný, blín černý, lilek černý atp.), v podpoře šíření chorob a škůdců (zvláště u plevelů z čeledi brukvovitých, jako jsou hořčice rolní, penízek rolní, kokoška pastuší tobolka aj., u nichž se podobně jako na košťálovinách vyskytuje nádorovitost kořenů, způsobená houbou Plasmodiophora brassicae, a ze škůdců krytonosci, dřepčíci, háďátka, housenky běláska atd.); na většině plevelů jsou mšice, na lilku černém může být mandelinka bramborová, plevele jsou také nositeli virových a jiných chorob, což je typické u čeledi merlícovitých a lilkovitých, dále u ptačince, žabince, drchničky rolní a svlačce rolního. Nesmíme zapomínat ani na tzv. druhotné zaplevelení v letním období, kdy plevele velmi rychle dozrávají a doplňují zásobu svých semen v půdě.
Když už zahrádkář dobře poznal biologii zastoupených plevelů a uvažuje o použití herbicidů, o kterých se dobře poučil, musí si dobře rozmyslet:
? zda by stačil omezovat plevele na zahrádce okopávkou a pletím
? zda není výhodnější než herbicidy správné střídání plodin (zeleninu s luskovinami, trávníkem, kukuřicí, brambory atd.
? zda omezil zdroje zaplevelení (z ohnisek zaplevelení, trávníků, hromad zeminy, cestiček nebo půdy). Nebude také chtít od herbicidů nemožné. Proto než bude zakládat skalku, nejdříve na tom místě odstraní mechanicky nebo chemicky víceleté plevele (bršlici kozí nohu, pcháč oset, pýr plazivý aj.), než vysází rybíz nebo růže, v každém případě se předem zbaví svlačce rolního, než založí kompost, přesvědčí se, není-li tam ohnisko zaplevelení přesličkou rolní, pcháčem osetem, svlačcem rolním a jinými hluboko kořenícími plevely, které dobře kompostem prorostou (prorostou však i hromadou písku či rašeliny, a to dobře i tehdy, když byl travní porost zničen ohněm, který postihl především jednoleté a nadměrně výběžkaté plevelné druhy), pozorně posoudí, není-li v blízkosti ohnisko pýru plazivého, který velmi snadno do kompostu „pošle“ své oddenky atd.
Pokud se chcete informovat o konkrétním druhu herbicidu, rádi Vám poradíme!
