Horečky kytky nemívají
*
Nemoci pokojových rostlin se projevují trochu jinak než naše, ale nelze bohužel říci, že by jich bylo málo. To, co probíhá ve sklenících profesionálů, se podobá chemické válce. Není ani divu, stačí ohnisko nákazy, malá nepozornost, a práce mnoha měsíců končí v kompostu.
*
Viry, baktérie, houby, živočišní škůdci, to vše pronásleduje rostliny i v bytech. Proto má každý pokročilejší pěstitel kromě peroxidu a náplastí i lékárničku "zelenou", už proto, že přípravky k ošetření rostlin se shánějí mnohdy ještě hůře než léky humální.
*
V domácnosti máme proti skleníkům tu nevýhodu, že po ošetření rostlin nemůžeme byt zavřít, zavěsit na dveře ceduli "ošetřeno jedem" a vrátit se až třeba pozítří. Proto je zapotřebí zvlášť pečlivě číst návody (to se nám vyplatí už kvůli perfektnímu dodržení potřebné koncentrace přípravku) a dodržovat všechna nařízení. Nepodceňte nebezpečí otravy, většina používaných prostředků jsou velmi účinné jedy!
*
Mnohdy nám mohou pomoci i jiné než chemicky čisté přípravky: Takové se používají jednak v "lidovém léčitelství", jednak i v zahradnictví zaostalejších zemí, kde jiné prostě nejsou (některé receptury jsme převzali např. z knihy G. Tavlinovové); jde např. o cibuli, česnek, tabák apod. Nelze říci, že by byly méně účinné, a rozhodně stojí za to je v bytech používat, zvláště tam, kde jsou děti. Dříve než sáhneme k chemii, se však nad nemocnou kytkou vždy zamyslíme; často totiž nejde o nemoc, ale o fyziologickou poruchu, kterou jsme způsobili nevhodným umístěním nebo ošetřováním. Pak stačí jen rostlinu přemístit, přesadit, přestat hnojit nebo zavřít okno a vše bude záhy v pořádku.
Snad nejčasněji se setkáváme s náhlým opadáváním listů, někdy současně s jejich černáním. Bývá způsobeno proudem chladného vzduchu, jehož účinky se ještě znásobují zálivkou. Zvlášť citlivý k této kombinaci je Ficus elastica.
*
Přelití (míním tím trvalé přelévání, při němž dojde k poškození nebo dokonce uhnívání kořenů) se projeví měknutím stonku, později jeho hnilobou, listy jsou zvadlé a stáčejí se. Listy vadnou i při nedostatku vody, je-li trvalý, jejich konce zasychají a hnědnou. Při příliš nízké vzdušné vlhkosti se kadeří a zasychají okraje listů.
*
Rostlinám škodí nedostatek světla, při kterém "vytahují“, při nedostatečném hnojení se vyvíjejí malé, bledé listy, staré listy naopak přerůstají. Pokud má rostlina výživu dostatečnou až nadbytečnou (zvlášť dusíkatá hnojiva), vyvíjí se listů až nadbytečný počet a kytka nekvete. Škodí ovšem i nadbytek světla, kdy při úpalu dochází bud' ke žloutnutí až hnědnutí listů, anebo k jejich zkadeření a zakrnění. Působí-li i vysoké teploty, drobné listy žloutnou a vadnou.
*
Rostlinám obecně prospívá mlžení a přestřikování vodou. Je ale nutné používat vodu bud' stejně teplou, nebo i teplejší, než je vzduch v místnosti, jinak hrozí poškození listů (světlé skvrny). Zvlášť citlivé jsou podpětovité rostliny s chlupatými listy (např. gloxínie), které raději zaléváme spodem, abychom listy nesmáčeli. Napadení viry a baktériemi patří k nejhůře léčitelným. Virózy se nám většinou nepodaří zlikvidovat vůbec, snad největší naději máme při použití termoterapie: umístíme rostliny do uzavřeného prostoru (igelitový vak) a vystavíme plnému slunci a přehřátí. Velké naděje si však nedělejte, rostliny je většinou nutno likvidovat.
*
Konečně, projeví-li se viróza třeba jako pestrolistost, může být i žádoucí. Bakteriózy znají až příliš dobře pěstitelé orchidejí; postihují zvláště měkká pletiva listů rodu Phalaenopsis Doporučovat nesehnatelné západní prostředky nemá smysl, někdy účinně používaný V-Penicilin sice často pomůže, ale zabrzdí růst rostlin o řadu měsíců. Používáme bud' chinosol (také ale není bezpečný, u jiných čeledí, např. u bromélií, působí vysloveně toxicky), anebo heřmánkový extrakt ve stejné koncentraci jako např. na obklady. Vždy zároveň snížíme zálivku.
*
Nejčastěji se setkáváme s houbami. Půdní houby rodů Pythium, Phytophthora, Bremium, Sclerotinia, popřípadě i plíseň šedá Botrytis cinerea, ničí především semenáčky a řízky. Výsevy padají, rostliny černají a hnijí. Pomáháme si především prevencí, propařováním půdy anebo obalováním semen v některých z dále uvedených prostředků, kterými zasahujeme i při napadení. Jsou to především Benlate, Fundazol, Previcur, Orthocid a Rovral. U posledně jmenovaného přípravku jsme pozorovali někdy mírně retardační působení u semenáčků orchidejí. Půdu nebo množárenský substrát je v nouzi možno dezinfikovat i hypermanganem (3 g ~a 1 1 vody).
*
Pěstitelé cibulovin a hlíznatých rostlin znají velmi dobře houby, které napadají tyto rostlinné orgány. Pomáhá namoření a postřiky přípravky Benlate, Fundazol, Bavistin, Rovral Flo a Funaben. Obávaným fuzariózám předcházíme spíše propařováním; léčba je možná pouze jedovatými přípravky Pomarsol, Wolfen a Sportac.
*
Poměrně častými škůdci jsou padlí. U rodu Erysiphium jsou listy i stonky jakoby pomoučené, časem listy zhnědnou. Vhodné jsou prostředky na bázi síry, jako Pol-Sulkol Extra, Thiovit a Sulikol, z novějších prostředků Nimrod a Bayleton. Rod Perenospora (pomoučený rub listu, na líci rozplývavé žluté, hnědnoucí skvrny) je možné likvidovat postřikem přípravky Polyram Combi, Dithane, Novozir nebo Orthocid, v nouzi pomáhá i roztok modré skalice (5 g na 1 1 vody), který aplikujeme alespoň třikrát v průběhu 12 dnů.
*
Pokud se objeví na listech a stoncích rostlin rezavé nebo hnědé skvrny a napadené části začnou odumírat, může jít o rzi. Léčíme prostředky Saprol nebo opět Dithane. Celá řada je i živočišných škůdců. V bytech se suchým ovzduším'jsou běžné svilušky a další roztoči. Poznáme je podle "pavučinek", zápřadů na rubu listů. Spolehlivě je ničí Apollo (ovicid ničící vajíčka; užíváme ho v kombinaci s některým dále uvedeným přípravkem), Morestan, Neoron, Omite a Torque,
babská medicína" předpisuje výpary terpentýnu nebo drceného česneku, účinný je i tabákový výluh" (40 g tabáku na 1 1 vody se 2 hodiny vaří a den luhuje, pak scedí a je připraven k postřiku; nikotin je ovšem jedovatý, takže roztok dáme z dětského dosahu!). Svilušku ničí i nálev z bramborové natě.
*
Velké trápení je v posledních letech s molicemi. Drobounký zářivě bílý hmyz, který čile poletuje kolem rostlin, neunikne pozornosti. Začíná však být odolný proti řadě postřiků, zvláště proti přípravkům Ambush a Cymbush. Používáme proto Aplaud, Morestan nebo Ekamet anebo klasický tabákový výluh, který je velmi účinný. Ve větších sbírkách se vyplatí nasazení parazitické vosičky Encarsia formosa, kterou dodává např. ZD Chelčice. Biologický boj je nejčistší a vysoce účinný.
*
Mšice nejsou problémem od té doby, kdy byl na trh uveden přípravek Pirimor ve spreji. Důležité je ovšem dodržet při postřiku předepsanou nebo raději i větší vzdálenost mezi sprejem a rostlinou, aby nedošlo k chladovému poškození listů. Mšice ničí i tabákový výluh, česnekový nálev (půl lžičky třeného česneku ve sklenici vody po 24 hodin) anebo nasazení slunéček sedmitečných.
*
Velké potíže jsou s červci a štítenkami, popřípadě puklicemi. Červci, kteří mají tělíčko kryté bílými voskovými výpotky, se nejlépe odstraňují vatičkou namočenou do roztoku mýdla a denaturovaného alkoholu. Pod "pokličkou" dobře ukryté puklice a štítenky je nutno odstraňovat ručně, seškrabováním zašpičatělým dřívkem. Máme-li možnost ošetření rostlin mimo obytný prostor, můžeme použít jedovatý Ultracid. Na žravé a savé škůdce se doporučují Soldep, Actellic (prodává se i ve spreji) a Neopynamin. Zvláště kaktusáři mívají potíže s kořenovými červci, v půdě škodí i háďátka, drobní, tencí "červíčci". I zde je nutné ošetření mimo byt, protože Nemacur je jedovatý.
*
Poslední z nezvaných hostů na našich rostlinách jsou slimáci. Spolehlivě je ničí požerové pelety Metaldehyd, v malém je však možné je hubit i individuálně tak, že je sbíráme na řezné ploše bramborové hlízy, kterou postavíme na substrát.
