Substráty
Připravit vhodný substrát pro pokojové rostliny není nijak snadné. Také ovšem ne tak složité, jak se nám to snaží namluvit ti, kteří skládají až desítky komponent v přesných hmotnostních anebo objemových podílech. Je to totiž skoro vždy do určité míry šalba: ukažte mi, prosím vás, dvě zcela shodné kompostní zeminy nebo listovky. To prostě nejde! Stejně tak se nám v ruce neocitne žádný standard, když zakoupíme rašelinu (jednou je vláknitá ze Sv. Šebestiána, podruhé kyselá slatinka s ještě nerozloženými zbytky rákosu), ale i písek je pokaždé jiný. Opět, jako už tolikrát, to chce praxi.
*
Nejjednodušší je substrát si prostě koupit už hotový. Bývá poměrně spolehlivý, někdy i výtečný.
A jednoduché je i použití univerzálních směsí. V zahraničí se nabízejí pod názvem John Innes komposty č. 1 - 3. Vždy jde o stejnou směs 7 dílů jílových drobtů, 3 díly rašeliny a 2 díly hrubšího písku.
Čísla 1 - 3 označují množství obsažených živin, přičemž č. 3 je pro rostliny velmi náročné, ve velkých kontejnerech. Někdy se také doporučuje obohacování této směsi dalšími díly rašeliny.
Rozhodně jde o substrát vynikající, má však tu nevýhodu, že u nás je jen málo strojů k výrobě jílových drobtů, a tak není běžně dostupný.
*
Nejjednodušší univerzální směs vzniká smíšením stejných objemových dílů rašeliny a hrubšího písku, popřípadě posunem podílu k poměru 2:1 ve prospěch rašeliny. I v tomto případě je vhodné zásobní hnojení některým plným hnojivem. Pokud použijeme i část písku kopaného, zajišťujeme dostatek jílových částic, které napomáhají vázat některé nutné živiny.
*
Máte-li k dispozici zahrádku u domku nebo chaty, můžete si jednotlivé komponenty připravit i sami:
*
Drnovka
Získá se bud' v malém tak, že posbíráme na louce materiál z krtin, anebo ji vyrábíme zkompostováním sloupnutých drnů, které ukládáme obráceně a prokládáme chlévským hnojem a vápnem. Při převrstvení dvakrát za rok je po 1 - 2 letech připravena k použití.
*
Kompostová zemina
Vzniká skladováním organických zbytků, částí rostlin, ornice, hovězího hnoje a vápna. Převrstvujeme rovněž 2krát ročně. Do kompostu nepatří odpadky ani kuchyňské zbytky, shnilé ovoce a infikované části rostlin.
*
Pařeništní zemina
Je výsledkem tlení směsi země s hnojem (zvláště vhodný je koňský) v pařeništích. V praxi se vždy smíchává s čerstvým hnojem část již "zralé" pařeništní zeminy. V průběhu tří let vyzrává tmavá humózní zem, která je použitelná do směsí pro většinu pokojových rostlin.
*
Listovka
Vzniká tlením opadaného listí. Nejkvalitnější je bukovka, ale použít se dá téměř jakýkoliv list (nevhodný je ořešák, jírovec, akát), který zkompostujeme. Nemá mnoho živin, proto je vhodné ji při použití vyhnojit.
*
Jehličnatka
Je to tmavá, rozložená vrstva pod opadaným jehličím. Vhodná je především borová, ale lze použít i ostatní. Prosátá s rašelinou a pískem dává vynikající výsevní směs. Bývá velmi kyselá, proto je třeba ji neutralizovat dalšími složkami. Odebírání hrabanky v lese se však považuje za lesní pych.
*
Rašelina
Vzniká tlením rašeliníku na horských pramenných vrchovištích. U slatinky jde o tlení rostlin v trvale mokrých lokalitách, "něco mezi tím" je rašelina přechodová. Pokud možno používáme kvalitní vláknitou rašelinu prvního typu. Je vžitá představa, že rašelina je silně kyselá, což nemusí být vůbec pravda: proto si připravíme výluh a změříme pH.
*
Rašeliník
Špatně se získává, protože jeho naleziště podléhají ochraně. Je nutné se dohodnout s lesní správou, která zná místa určená k likvidaci např. těžbou nebo stavbou komunikace. Užívá se živý nebo sušený.
Nahradit ho lze částečně bělomechem.
*
Pemza
Je to vynikající materiál (ve směsi s rašelinou je např. ideálním substrátem pro kaktusy a některé bromélie). Jeho využití by bylo velmi široké, bohužel v hrubě mleté frakci je momentálně nesnadno dostupný.
*
Písek
Používáme většinou říční nebo sklářský písek. Kopaný obsahuje jílové částice (někdy většinu objemu).
*
Kořeny kapradin
Doporučovány bývají pro orchideje a jiné epifyty. Jsou výborným, ale dosti drahým materiálem (především dovážená osmunda). Lze je výtečné nahradit kořenovými baly ostřice vyvýšené (což je rybníkářský odpad), nařezanými na pláty.
*
Piliny
Především piliny z buku se osvědčují jako množárenský substrát a pak jako substrát pro některé orchideje (Paphiopedilurrt, Oncidium). Vzhledem k rychlé destrukci je nutné přesazování až dvakrát ročně.
*
Perlit (expandovaný andezit)
Používáme jej jako příměs, která jednak zlehčuje substrát, jednak zvyšuje vodní jímavost. Čistý, hruběji granulovaný je ideálním množárenským substrátem.
*
Dalšími materiály, které bude pěstitel pokojových rostlin potřebovat, jsou polystyrén, molitan, trouch a dřevěné uhlí.
