Listnaté dřeviny a keře
Listnaté dřeviny jsou rozšířené po celé zeměkouli. Proto jsou také nároky jednotlivých rodů a druhů často velmi rozdílné. Vedle světlomilných druhů najdeme i zástupce vyloženě stínomilné, vedle vlhkomilných je známá i celá řada suchomilných dřevin, mnoho druhů, vyžadujících živné a hluboké půdní podmínky, lze vystřídat neméně bohatým výběrem listnáčů, kterým se velmi uspokojivě daří v půdách kamenitých, písčitých a chudých, atd. Svými nároky na stanovištní podmínky zaujímají opravdu zvláštní postavení tzv. Dřeviny “vřesovištní” a svým uplatněním pak ještě dřeviny popínavě a růže. Proto jsou tyto tři poslední skupiny okrasných dřevin uvedeny i v tomto katalogu samostatně a odděleně.
Ve srovnání s jehličnany působí listnaté dřeviny mnohem živěji, veseleji a jsou také proměnlivější. Některé z nich se vyznačují nápadnějším kvetením či plodností a nezřídka je i jejich jarní, případně podzimní nebo i letní zbarvení listů odlišné. Použití listnáčů v parcích, krajinářských úpravách i zahrádkách všeho druhu je vpravdě široké. Hodí se pro výsadby solitérní, skupinové, alejové, do alpín i jiných speciálních úprav. Stálezelené listnaté dřeviny tvoří víceméně samostatnou skupinu.
Expedice listnatých dřevin se uskutečňuje podle druhu buď jako prostokořenné rostliny nebo s kořenovým balem (stálezelené druhy), případně v různých vegetačních nádobách - kontejnerech. Opadavé keře či stromy vysazujeme většinou v bezlistém stavu v předjaří nebo na podzim (vyjma rostliny v kontejnerech, které lze vysazovat během celého vegetačního období). Při vlastní výsadbě zkrátíme většině opadavých dřevin jejich výhody asi o jednu třetinu a zastřihneme poškozené konce kořenů. Po výsadbě je nutná opakovaná zálivka. Výsadba kontejnerových rostlin je jednodušší a také jistější. Alejové stromky nebo stromové tvary vůbec opatřujeme podle možnosti v prvních letech kůlem.
Acer L. - javor (Aceraceae)
Stromy nebo keře rozličného vzrůstu; rovněž olistění je různě tvarované, velké i rozmanitě zbarvené;, květy 4-5četné, uspořádané v různé hrozny, laty nebo chocholíky; plody jsou křídlaté nažky. Všechny druhy javorů jsou světlomilné, často však snášejí i polostín (účelný zvláště u mladých výsadeb), půdy se hodí vlhčí, úrodné a středně těžké. Některé druhy rostou i na sušších stanovištích.
Acer campestre L. - babyka kvete: V
Strom nebo i keř, nejvýše asi 15 m vysoký, zpravidla však nižší, borka korkovitá, koruna kulovitá, listy 3-5laločné, matně zelené, podzimní vybarvení žluté, květy zelené. Miluje teplo, vápnité, písčito-hlinité půdy
- ginnala Maxim. - javor ginnala kvete: V
Menší stromy, častěji však keře, až 6 m vysoké, koruna široká, listy trojlaločné, podzimní vybarvení na slunném stanovišti výrazně červené
- grosseri Pax. - javor hrubý kvete: V
Ve své domovině (Čína) menší stromek, u nás zpravidla keřovitý, borka šedozelená, bělavě pruhovaná, listy vejčitě třírohé, až 7 cm dlouhé, někdy trojlaločné, svěže zelné, květy i plody v nících, 5-7 cm dlouhých hroznech
- - var. hersii (Rehd./Rehd./syn. A. hersii Rehd.) -od původního druhu se liší podlouhleji vejčitými, 3-5laločnými, dlouze zašpičatělými, na podzim červenými listy
- negundo L. - javor jasanolistý kvete: III - IV
Ve své domovině vícekmenný, až 25 m vysoký, strom (USA), u nás zpravidla nižší, koruna široká, listy světle zelené, zpeřené a na podzim zlatožluté. Daří se nejlépe na vlhčím až zamokřeném stanovišti, snáší však i sucho
- - “Odessanum” (H. Rothe) -bujný vzrůst, mladé větve hustě bíle chloupkaté, listy normální, na slunci svítivě zlatožluté, ve stínu zůstávají však zelené
- - “Variegatum” (Bonamy), syn. “Argenteo-variegatum”, f. bicolor Pax. -vzrůst slabší, výhony ojíněné, jednotlivé lístky bělavě pestré, převážně nestejně lemované, mladé listy s narůžovělým nádechem
- palmatum Thunb. - javor dlanitolistý kvete V - VI
Ve své domovině (Korea, Japonsko) menší stromky do 8 m nebo keře, větvičky charakteristicky tenké a červené, listy hluboce 5-11laločné, dvojitě pilovité, na podzim výrazně červené. Miluje kyselejší půdy, průměrně vlhké a chráněnější, slunnou polohu
- platanoides L. -javor mléčný kvete: IV - V
Stromy až 30 m vysoké, borka kmene jemně brázditá a temně šedá, koruna vejčitě kulovitá, listy 5laločné, dlanité, podzimní zbarvení žluté až načervenalé
- - “Crimson King” -listy matně lesklé, výrazně a celoročně černavě červené
- - “Drummondii” -listy světle zelené, okraje čepele široce a poměrně pravidelně bíle nebo žlutobíle lemované, při rašení narůžovělé
- - “Globosum” -vzrůst hustý a široký, šlechtěný na kmínek je známým “kulovitým” javorem
- pseudoplatanus L. - javor klen kvete:V
Urostlé, až 30 m i více vysoké stromy, borka v drobných šupinách, výjimečně pruzích odlupující, koruna široce vejčité protáhlá, listy 5laločné, podzimní zbarvení žlutavé
- - “Purpurascens” -listy temně zelené, na rubu při rašení ještě světle zelené, později úplně načervenalé
- saccharinum L., syn. A. dasycarpum Ehrh. -javor stříbrný kvete:II - III
Stromy ve své domovině (Sev. Amerika) až 40 m vysoké, větve často malebně nící, koruna rozkladitá, listy špičatě laločnaté, na rubu stříbřitě šedé, podzimní zbarvení jasně žluté; miluje lehčí, vlhké půdy
- spicatum Lam. - javor klasnatý kvete: V - VI
Většinou keř, jen vzácně ve své domovině (Sev. Amerika) také stromek, až 6 m vysoký, mladé výhony červenohnědé, listy 3 a vzácně 5laločné, 6-12 cm dlouhé, srdčité, žlutozelené, podzimní zbarvení oranžové až načervenalé. Miluje vlhčí, kamenité stanoviště
- tataricum L. - javor tatarský kvete: V
Keř nebo výjimečně, hlavně ve své domovině (jižní Evropa, Malá Asie, Kavkaz) menší stromy, listy široce vejčité, nestejně pilovité, zelené, podzimní zbarvení načervenalé
Aesculus L. - jírovec (Hippocastanaceae)
Poměrně rychle rostoucí opadavé stromy nebo keře, listy dlanité, velké, 5-9četné, květy s typickými drápkovitými korunními plátky, sestavené ve vzpřímené laty, plod hladká nebo ostnitá tobolka s kaštany. Jírovce jsou světlomilné, snesou i přechodné zastínění, daří se jim nejlépe v lehčích, živných, nezamokřených, raději sušších a humózních půdách.
Aesculus x carnea Hayne -jírovec červený kvete: V - VI
Strom až 20 m vysoký, listy dlanitě 5četné, květy světle červené, v 15-20 cm dlouhých latách, plody kulovité a málo ostnité
- hippocastanum L. -jírovec obecný, maďál, kaštan koňský kvete: V - VI
Strom domovem v jižní Evropě, u nás až 25 m vysoký, koruna barokně kulovitá, listy velké, 5četné, zelené, podzimní zbarvení žluté, květy bílé a červeně skvrnité, v 20-30 cm dlouhých, vzpřímených latách, plody kulovité, výrazně ostnité
- - “Laciniata”, syn. A. h. asplenifolia hort. -lístky velmi úzké až nitkovité, hluboce stříhané
Ailanthus Desf. - pajasan (Simaroubaceae)
Opadavé, rychle rostoucí stromy, listy veliké až obrovské, zpeřené, střídavé, květy drobné, mnohomanželné, ve velkých, zpravidla vrcholových a rozvětvených latách, plody podobně jako u jasanu křídlaté. Exoticky vyhlížející dřevina. Snáší velmi dobře městské a průmyslové prostředí, na půdní podmínky není náročná.
Ailanthus altissima (Mill.) Swingle, syn. A. glandulosa Desf. - pajasan žláznatý kvete: VI - VII
Strom ve své domovině (Čína) i u nás až 25 m vysoký, často dvoukmenný, borka hladká, podélně pruhovaná, listy 40-60 cm dlouhé, s 10-15 páry lístků, které jsou 7-12 cm dlouhé, vejčitě kopinaté, lysé, zelené kvítky v 10-20 cm dlouhých latách, plodenství světle hnědé.
Alnus B. Ehrh. - olše (Betulaceae)
Opadavé stromy nebo i keře, kmeny rovné a většinou temněji zbarvené, koruny zpravidla široce vejčité a vzdušné, listy různě veliké a rozmanitě tvarované, prašníkovité květy v dlouhých převislých jehnědách, pestíkové v přímých vejčitých jehnědách, plod zdřevnatělá šištice. Olše nejsou na světelné podmínky vyhraněně náročné, jsou přizpůsobivé. Milují živnější půdy, avšak některé druhy jsou i pionýrskými dřevinami na výsypkách. Vlhkomilné druhy snášejí i přechodné zaplavení, ale na suchém stanovišti špatně rostou.
Alnus glutinosa (L.) Gaertn. - olše lepkavá kvete: III - IV
Stromy až 25 m vysoké, listy opakvejčité nebo okrouhlé, dlouho do podzimu zelené, šištice po 3-5, nápadně stopkaté. Hodí se pro ozeleňování devastovaných půd.
Amorpha L. - netvařec (Viciaceae)
Opadavé keře, případně i polokeře, nebo vytrvalé byliny, listy lichozpeřené, matně zelené, podzimní zbarvení nažloutlé, květy drobné, motýlokvěté, uspořádané ve vrcholové latnaté klasy. Velmi přizpůsobivá, nenáročná dřevina s dobrými regeneračními schopnostmi.
Amorpha fruticosa L. -netvařec křovitý kvete: VI - VIII
Bujně rostoucí keř, ve své domovině (Sev. Amerika) až 6 m vysoký, u nás poněkud nižší (asi do 3 m), listy šedozelené, květy hnědofialové až namodralé, shloučené v 15-20 cm dlouhé hrozny; snáší velmi dobře sucho, naprosto nenáročný druh.
Berberis L. - dřišťál (Berberidaceae)
Stálezelené, poloopadavé nebo opadavé trnité keře, listy různé velikosti a tvaru, květy drobnější, nepříjemně vonné, jednotlivě nebo shloučené v různá květenství, plod podlouhlá nebo kulovitá bobule. Opadavé dřišťály jsou naprosto nenáročné, stálezeleným vybíráme chráněnější stanoviště a dbáme na přiměřenou půdní vlhkost.
Berberis julianae Schneid. - dřišťál Juliin kvete: V - VI
Vzpřímeně rostoucí, stálezelený keř, ve své domovině (Čína) až 2,5 m vysoký, u nás zpravidla nižší, trny silné až 4 cm dlouhé, listy protáhle vejčité, ostnitě zoubkované, temně zelené, květy žluté po 8-15 ve svazečcích, plody modročerné
- x stenophylla Lindl. -dřišťál úzkolistý kvete: V - VI
Stálezelený keř, zpravidla do 1 m výšky, listy podobné B. darwinii, květy žluté až oranžové, plody kulaté, černé, modře ojíněné. Kříženec B. darwinii x B. empetrifolia
- thunbergii DC. -dřišťál Thunbergův kvete: V
Opadavý, hustě větvený keř, původem z Japonska, asi 1 m vysoký, trnitý, listy celokrajné, vejčité, jasně zelené, podzimní zbarvení oranžové až šarlatově červené, květy žluté až načervenalé, plody eliptické, červené
- - “Atropurpurea” (Chenault) -od původního druhu se liší purpurovým až hnědočerveným olistěním
- - “Atropurpurea Nana” (G. van. Eck), syn. “Crimson Beauty”, “Little Favorite” -keřík pouze 40-60 cm vysoký, velmi kompaktně větvený, drobně trnitý, listy jako předchozí kultivar
- - “Red Chief” -keř až 2 m vysoký, rozložitý, listy kopinaté až vejčité, purpurově hnědočervené, plodí ojediněle
- - “Rose Glow”, syn. “Ida” -keř až 1,5 m vysoký, listy svítivě hnědočervené až růžové s šedými nebo bělavými skvrnami
- vulgaris L. -dřišťál obecný kvete: V
Opadavý keř, dosahující až 2 m vysoko, větvičky silně brázdité, trny 1-2 cm dlouhé, listy převážně elipčité, temně zelené, květy žluté, v nících 5-7 cm dlouhých hroznech, plody červené
- - “Atropurpurea” -od původního druhu se liší temně červeným olistěním
- wilsoniae Hemsl. et Wils. -dřišťál Wilsonové kvete: V - VI
Opadavý, ze Sečuánu pocházející, asi 1 m vysoký, hustý keř, větvičky hranaté a hnědočervené, trny tenké 1-2 cm dlouhé, listy kopinaté, tuhé, šedozelené, pichlavé, podzimní zbarvení šarlatově červené, plody kulaté, červené.
Betula L. - bříza (Betulaceae)
Opadavé stromy, keře nebo keříčky, kmeny mnoha stromovitých tvarů jsou velmi dekorativní, listy zpravidla vejčité nebo okrouhlé, či podlouhlé, případně různě stříhané, květy jednodomé, prašné, v prodloužených hroznech. Většina bříz je na vláhu málo náročná,snášejí až na několik výjimek výborně sucho. Podzimní zbarvení listů většinou žluté.
Betula verrucosa Ehrh., syn. B. alba L., B. pendula Roth. - bříza bílá kvete: IV - V
Známý strom, až 20 m vysoký, kůra bílá a odlupující, stářím se pak vytváří černá borka, listy vejčitě kosočtverečné, jehnědy 2-3 cm dlouhé
- - “Dalecarlica” syn. B. laciniata hort. -od původního druhu se liší graciéznějším větvením a hluboce, nepravidelně a zubatě laločnatými listy
- - “Fastigiata” -vzrůst víceméně přísně sloupovitý, větve vystoupavé a pokroucené
- - “Youngii” -nízký stromek s výrazně převisající, deštníkovitou korunou
Buddleia L. - komule (Loganiaceae)
Opadavé nebo stálezelené keře, v našich podmínkách se uplatňují pouze opadavé druhy, vzrůst rychlý a volný, listy většinou svrasklé, různě podlouhlé, často i plstnaté, květy krátce trubkovité, někdy i zvonkovité či talířovité, uspořádání do různě dlouhých lat či hlávek. Daří se především teplých a slunných oblastech, ve vyšších polohách, v polostínu a vlhku, snadno komule namrzá; dobře však regenerují, přímo do země zase obrůstají a spolehlivě kvetou. Pro vyšší polohy našeho státu se však nehodí.
Buddleia alternifolia Maxim. - komule střídavolistá kvete: VI
Ve své domovině (Sev. Číně) i stromovitého vzrůstu, u nás jen keř 2-4 m vysoký, větve tenké a dlouhé, rozkladitě převisající, listy podlouhle kopinaté, matně temněji zelené, květy purpurově lilákové a ve svazečcích asi 2,5 cm širokých, vonné
- davidii Franch. - komule Davidova kvete: VII - X
Bujně rostoucí keř, ve své domovině (Čína) 3-5 m vysoký, u nás zpravidla nižší, jelikož roční přírůstky často namrzají, ale každoročně obrůstají, listy vejčitě kopinaté, temně zelené, květy v různých barvách a ve vzpřímených nebo zčásti převisajících, 10 až 25 cm dlouhých latách, vonné. Mimo teplejší oblasti našeho státu je zimní přikrývka účelná.
- - “Alba” -listy úzké, květy bílé
- - “Flaming Violet” Schmidt -vzrůst štíhle vystoupavý, květy temně purpurové, v hustých a velkých latách
- - “Royal Red” -bujný vzrůst, květy purpurově červené, laty až 50 cm dlouhé.
Buxus L. - zimostráz (Buxaceae)
Stálezelené keře nebo i menší stromky, růst poměrně pomalý, habitus velmi hustý a dosti strnulý, listy drobné, celokrajné, kožovité, květy nenápadné, žlutozelené. Zimostráz není na půdní podmínky příliš náročný, snáší i přistínění a do jisté míry i znečištěné ovzduší.
Buxus sempervirens L. - zimostráz obecný kvete: IV - V
Ve své domovině (jižní Evropa, Severní Amerika, Malá Asie) menší, až 8 m vysoký stromek, u nás převážně keř, větvičky olivově zelené, listy vejčité až podlouhlé, 1,5 - 3 cm dlouhé, kožovité, temně zelené a lesklé, květy nažloutlé
- - “Argenteo-variegata”, syn. “Argenteo-marginata” -lístky vejčité až elipčitě podlouhlé, 15-25 mm dlouhé, bělavě pestré
- - “Aureo-variegata”, syn. “Aureo-maculata”, “Aurea” -vzrůst vzdušný, bujně kuželovitý, listy vejčité až podlouhle elipčité, žlutě a zeleně skrvnité, mladé listy většinou žluté, později zezelenající
- - “Handsworthiensis”, syn. “Handsworthii”, “Navicularis” -vzrůst bujný, hustý, vzpřímeně keřovitý, vzácněji stromkovitý, listy široce vejčité, až 4 cm dlouhé, temně zelené, okraje člunkovitě nahoru ohnuté
- - “Suffruticosa”, syn. “Humilis” -nízký, velmi hustý keřík, ve stáří až 1 m vysoký, listy vejčité až opakvejčité, 1-2 cm dlouhé, známý kultivar pro nízké plůtky a ornamenty.
Calycanthus L. - sazaník (Calycanthaceae)
Menší opadavé keře, kůra aromatická, listy vejčité až elipčité a celokrajné, květy kalichovité, podobné minikvětům šácholanu (magnólie). Sazaník potřebuje chráněnou polohu, středně vlhkou a nikoliv příliš suchou, živnou a propustnou půdu. Je zvláštní dřevinou pro solitérní uplatnění poblíž cest a odpočívadel.
Calycanthus floridus L. - sazaník květnatý kvete: VI - VII
Keř, ve své domovině (USA) až 3 m vysoký, u nás zpravidla poněkud nižší, všechny části po rozemnutí příjemně voní, listy podlouhle vejčité, svěže zelené a lesklé, květy temně a sametové hnědočervené, 4-5 cm široké, výrazně po jahodách vonící.
Caragana Lam. - čimišník (Viciaceae)
Středně velké opadavé keře, většinou vzdušné a průhledně stavěné, listy sudozpeřené, květy typicky motýlokvěté, většinou žluté, plod lusk, zpravidla válcovitý nebo mírně zploštělý. Čimišníky jsou všechny nenáročné, rostou ve všech půdách a milují slunné stanoviště, daří se ovšem i v přistíněných místech. Uspokojivě snášejí znečištěné ovzduší.
Caragana arborescens Lam. - čimišník obecný kvete: V
Přísně vzpřímený keř, ve své domovině (Sibiř, Mandžusko) až 6 m vysoký, u nás většinou nižší, kůra charakteristicky zelená až žlutozelená, listy sudozpeřené, s 8-12 světle zelenými lístky, květy světle žluté, jednotlivé nebo i po 4, lusk válcovitý
- - “Pendula” -původně plazivá odchylka, která šlechtěná na kmínek vytváří přísně převisající stromky, větve s krátkým obloukem kolmo k zemi převisající.
Carpinus L. - habr (Corylaceae)
Opadavé stromy a někdy jen keře, kmeny vzpřímené a se svou převážně hladkou borkou dosti nápadné, koruna většinou široce vejčitá, košatá, listy krátce nebo protáhle vejčité, pilovité nebo zubaté, květy v nenápadných jehnědách, plody jsou oříšky s velkými, dekorativními blanitými křídly, shloučené v nápadná plodenství. Habry jsou světlomilné, snášejí však dobře i přistíněná stanoviště; půdy milují středně těžké nebo hlinité, přiměřeně vlhké, rostou však i na sušších místech. Snášejí městské a průmyslové prostředí.
Carpinus betulus L. - habr obecný kvete: IV - V
Strom až 20 m vysoký, někdy i vyšší, kůra hladká a našedlá, listy podlouhle vejčité, až 12 cm dlouhé, světle zelené, podzimní vybarvení zlatožluté, listen plodu trojlaločný
- - “Columnaris” (Späth) -vzrůst zpočátku sloupovitý, později široce vejčitý, hustý, roste dosti pomalu
- - “Fastigiata”, syn. “Pyramidalis”, “Erecta” -vzrůst téměř stromovitý, pravidelně kuželovitý, roste dosti rychle
- - “Pendula” -vzrůst zprvu polokulovitý, později ploše rozkladitě převisající, větve vodorovně odstávající, a přitom silně převisající
Catalpa Scop. - katalpa (Bignoniaceae)
Převážně opadavé stromy a jen vzácně keře, koruny široce kuželovité až rozložité, listy velké, mělce laločnaté nebo celokrajné, květy nejznámějších druhů zvonkovité, seskupené ve větších vzpřímených latách, plody nápadně dlouhé, velmi úzké, tobolky. Katalpy potřebují prostor, živnější půdy a přitom snášejí dobře sucho i méně čisté ovzduší.
Catalpa speciosa Warder - katalpa nádherná kvete: VI
Strom ve své domovině (USA) až 30 m vysoký, koruna poměrně štíhle kuželovitá, borka červenohnědavá, tlustá, silně brázditá, listy srdčité, 15-30 cm dlouhé, dlouze zašpičatělé, květy bílé, purpurově skvrnité, tobolky 20-40 cm dlouhé a pouze 1,5 cm silné.
Cercidiphyllum S. et Z. - zmarličník (Cercidiphyllaceae)
Opadavé stromy, často vícekmenné, v našich podmínkách někdy i keřovitého vzrůstu, listy víceméně okrouhlé, s nápadnou dlanitou žilnatinou, květy nenápadné, dvoudomé, většinou načervenalé, plod malý měchýřek. Zmarličník je světlomilný, snáší však i polostín, roste nejlépe v čerstvé, nepříliš suché půdě.
Cercidiphyllum japonicum S. et Z. -zmarličník japonský kvete: V - VI
Ve své domovině (Japonsko) poměrně robustní, až 30 m vysoký strom, u nás podstatně nižší až keřovitý, borka hluboce brázditá, koruna široce kuželovitá, větvičky leskle červenohnědé, listy široce okrouhlé až vejčité, asi 6 cm dlouhé, modrozelené, květy karmínově červené.
Cornus L. -svída, dřín (Cornaceae)
Většinou opadavé keře a jen vzácně i stromy, listy charakteristicky vstřícné, celokrajné, s obloukovitou žilnatinou, květy čtyřčetné, sestavené v koncové vrcholíky nebo hlávky, někdy obklopené zvětšenými, dekorativními zákrovními listeny; plody poměrně ozdobně peckovice. Většina druhů je minimálně náročná, milující spíše lehčí, humózní půdy; poněkud náročnější jsou jen tzv. “velkokvěté” svídy (živnější půdy, přídavek rašeliny).
Cornus alba L. - svída bílá kvete: V - VI
Často až 3 m vysoký keř, výhony v mládí červené, listy vejčitě elipčité, svěže zelené, květy žlutobílé, v plochých 3-5 cm širokých vrcholících, peckovice bělavá nebo světle modrá. Pochází ze Sibiře, Mandžuska a Severní Koreje.
- - “Argenteomarginata”, syn. “Variegata” -listy poměrně stejnoměrně široce bíle lemované, podzimní zbarvení načervenalé
- - “Spaethii” (Spaeth) -vzrůst slabší, listy při rašení bronzově nažloutlé, později široce žlutě lemované, často také celé žluté
- mas L. -dřín kvete: II - IV
Náš domácí keř, rozšířený ještě v Malé Asii a na Kavkaze, až 5 m vysoký, někdy i menší, stromek, listy podlouhle elipčité, zašpičatělé, 4-10 cm dlouhé, lesklé, květy zlatožluté, před rašením listů, plody jedlé, červené, asi 2 cm dlouhé
- stolonifera Michx. -svída výběžkatá kvete: V - VI
Keř domovem v Severní Americe, u nás až 2 m vysoký, výhony poléhavé a zakořeňující, temně červené, listy kopinaté až vejčité, temně zelené, květy žlutobílé, sestavené v ploché 3-5 cm široké květenství, peckovice bílé
- - “Flaviramea” -od původního druhu se liší nápadně světle žlutozelenými výhony
Corylus L. - líska (Corylaceae)
Ojediněle stromy a stromky, většinou keře, listy dosti veliké a nesouměrné, samčí květy tvoří jehnědy, plod oříšek v trubkovitém či pohárkovitém obalu. Lísky nejsou příliš náročnými dřevinami, uspokojivě snášejí i městské a průmyslové ovzduší.
Corylus avellana L. - líska obecná kvete: III - IV
Náš domácí keř, až 5 m vysoký, zpravidla o něco nižší, listy okrouhle vejčité, dvojitě pilovité až slabě laločnaté, jehnědy 3-6 cm dlouhé, oříšky po 4, jedlé
- - “Pendula” -větve zpočátku vystoupavé, pak v krátkých obloucích převisající, u starších exemplářů vzniká “deštníkovitá” korunka
- colurna L. - líska turecká kvete: III - IV
Strom domovem v Malé Asii a jihovýchodní Evropě, v našich podmínkách až 20 m vysoký, koruna kuželovitá, borka kmene šedá, listy široce vejčité, temně zelené, jehnědy až 12 cm dlouhé, oříšky jedlé, se stříhanolistými obaly
- maxima Mill. -líska největší kvete: III - IV
Pochází z jihovýchodní Evropy a Malé Asie, rozměry a vzrůstem keř podobný C. avellana, jehnědy 5-7 cm dlouhé, oříšky jedlé, obal trubkovitý, dvakrát delší a uzavřený
- - “Purpurea”, syn. var. atropurpurea Bean. -od původního druhu se liší temně červenými (po celý rok) listy a načervenalejšími jehnědami.
Cotinus Mill. - ruj (Anacardiaceae)
Opadavé keře s charakteristicky nažloutlým dřevem, listy jednoduché, květy žlutozelené, seskupené ve velkých latách, plody malé peckovičky s nápadnými dlouhými chlupy. Dřevina dekorativní hlavně svým olistěním, avšak také květenstvím a především plodenstvím. Daří se jív každé půdě, dává přednost teplé, slunné poloze.
Cotinus coggygria Scop. - ruj vlasatá kvete: VI - VII
Pochází z jižní Evropy, střední Číny a himálajské oblasti, u nás tvoří keře 2-3 m vysoké, někdy i vyšší, listy elipčité, svěže zelené, podzimní zbarvení většinou oranžové, květy drobné, seskupené v 15-20 dlouhé laty, plodenství nápadně vlasaté
- - “Royal Purple” -listy nápadně černočervené.
Cotoneaster Ehrh. - skalník (Rosaceae)
Keře opadavé nebo i stálezelené, vzpřímené nebo poléhavé, listy jednoduché, nedělené, celokrajné, různě velké a rozličně tvarované, květy drobné, sestavené v různě bohatá květenství, plody poměrně drobné malvičky, sestavené v různá plodenství. Tato dřevina není příliš náročná, miluje však spíše sušší a propustné půdy, slunce a dostatek světla. Některé stálezelené skalníky mohou v našich podmínkách namrznout, vykazují však dobré regenerační schopnosti.
Cotoneaster bullatus Bois. -skalník puchýřnatý kvete: V - VI
Domovem je v Číně, v našich podmínkách keř až 3 m vysoký, volně rozložitý, listy zašpičatělé, podlouhlé, svraskle temně zelené, 3-7 cm dlouhé, květy po 2-7, načervenalé, plody světle červené
- buxifolius Wall. ex Lindl. - skalník krušpánkolistý kvete: V - VI
Stálezelený keř, původem z Přední Indie, bohatě větvený, u nás asi 1 m vysoký, strnule vzpřímený, listy elipčité, 5-15 mm velké temně zelené, na rubu plstnaté, květy bílé, po 2-4, malvičky kulaté, červené, 5-6 mm velké
- congestus Baker. - skalník směstnaný kvete: V
Stálezelený, nízký a kompaktně rostlý keřík, k zemi přiléhající, lístky 6-12 mm dlouhé, matně zelené, květy jednotlivé, bělavě růžové, malvičky světle červené
- dammeri Schneid., syn. C. humifusus Duthie -skalník Dammerův kvete: VI
Převážně stálezelený, plazivý a těsně k zemi přiléhající keř, listy hladké, elipčité, matně zelené, 2-3 cm dlouhé, květy bílé, jednotlivě nebo ve dvou, malvičky světle červené, kulaté, Pochází ze střední Číny.
- - “Coral Beauty” - velmi podobný následujícímu kultivaru “Skogholm”, avšak nižšího vzrůstu, bohatě plodí, malvičky oranžově červené; velmi mrazuvzdorný skalník
- - “Skogholm” -keř až 60 cm vysoký a až 3 m široký, výhony poléhavé a obloukovitě převisající, zakořeňující, listy temně zelené, matně leskle, květy po 2-6, malvičky matně červené
- dielsianus Pritz. -skalník Dielsův kvete: VI
Opadavý, někdy poloopadavý keř, domovem v Číně, u nás až 2 m vysoký, větve zpravidla obloukovitě odstávající, listy vejčitě okrouhlé, 1 - 2,5 cm dlouhé, temně zelené, květy růžové nebo bělavé, po 3-7, malvičky červené, kulovité
- horizontalis Decne - skalník vodorovný kvete: VI
Poloopadavý, někdy však i opadavý keř ze západní Číny, nízký, až 40 cm vysoký, několikanásobně však širší než vysoký, větve víceméně vodorovné, listy temně zelené, lesklé, 5-12 mm dlouhé, květy načervenalé nebo bělavé, jednotlivě nebo po dvou, malvičky světle červené
- microphyllus Wall. - skalník drobnolistý kvete: V
Poléhavý stálezelený keř, domovem v himálajské oblasti, vzácně a výjimečně dosahuje i výšky 1 m, velmi hustě větvený, listy podlouhle vejčité, leskle temně zelené, okraje stočené, květy bílé, zpravidla jednotlivě, malvičky červené, kulovité; po namrznutí dobře regeneruje
- salicifolius Franch. - skalník vrbolistý kvete: VI
Stálezelený, případně poloopadavý keř ze západní Číny (Sečuán), kde dosahuje výšky 4-6 m, u nás je podstatně nižší, větve dlouze a elegantně převisající, listy úzce kopinaté, 4-8 cm dlouhé, okraje dolů stočené, temně zelené, květy bílé, shloučené v ploše, polokulovité květenství, malvičky červené, kulovité; namrzlé keře dobře regenerují
- - var. floccosus Rehd. et Wils. - od původního druhu se liší protáhlejším a větším listem, velmi proměnlivá varieta, snad otužilejší
- - “Herbstfeuer”, syn. “Autumn Fire” -keř široce poléhavý, větve zakořeňující, listy oválnější, 4-6 cm dlouhé, temně zelené, podzimní zbarvení většinou načervenalé
- - “Repens” (Haalboom), syn. “Avondrood”, “Dortmund” -poléhavý keř, jehož větve nezakořeňují, jsou zpočátku zelené, později temně hnědé, listy podlouhle oválné, leskle temně zelené, 2-3 cm dlouhé, malvičky 5-7 mm velké, světle červené.
Crataegus L. - hloh (Rosaceae)
Pro naše podmínky mají význam jen opadavé stromy a keře (druhy) tohoto rodu, jsou zpravidla trnité, listy různě laločnaté a pilovité nebo i celokrajné, květy pětičetně, seskupené v chocholičnaté květenství, plody malvičky různých velikostí, tvarů a barev. Hlohy jsou příslovečně nenáročně, rostou téměř ve všech půdních podmínkách, snášejí výsluní i lehčí stín a sucho.
Crateagus oxyacantha L. - hloh obecný kvete: V - VI
Náš domácí druh, rozšířený v Evropě a severní Africe, v současné době přejmenovaný na C. laevigata (Poir.) DC. Tvoří keře nebo menší stromy, až 5 m vysoké, trny až 2,5 cm dlouhé, listy opakvejčité, 3-5laločné, květy bílé nebo narůžovělé, v chocholících, malvičky červené, vejčitě kulovité
- - “Rubra Plena” -květy plné, karmínově růžové
Cytisus L. - čilimník (Viciaceae)
Opadavé nebo i stálezelené polokeře či keře, vzácněji i menší stromky, listy drobné, jednoduché nebo trojčetné, někdy i zakrnělé, květy charakteristicky motýlokvěté, plod je lusk. Čilimníky potřebují slunné, raději sušší a propustné stanoviště, špatně snášejí vápno v půdě. Mají se zásadně přesazovat s kořenovým balem.
Cytisus x praecox Bean -čilimník raný kvete: IV - V
Kříženec C. multiflorus x C. purgans, vzniklý ve Warminsteru v Anglii. Hustý, bohatě a jemně větvený keř, až 1,5 m vysoký, jen výjimečně vyšší, větve prutovité, šedozelené, listy úzce kopinaté, 8-20 mm dlouhé, květy smetanově bílé, vonné.
Deutzia Thunb. - trojpuk (Saxifragaceae)
Opadavé, vzpřímeně rostoucí keře, listy vstřícné, různě velké, kopinaté až vejčité, květy pětičetné zvonkovité, sestavené v nápadných latách. Trojpuky vyžadují průměrně vlhké půdy, které musí být propustné, milují slunce. Ojediněle mohou namrznout, ale velmi dobře regenerují.
Deutzia gracilis S. et. Z. -trojpuk něžný kvete: V - VI
Nižší keř, domovem v Japonsku, dosahuje v našich podmínkách výšky 70 cm, listy podlouhle kopinaté, dlouze zašpičatělé, 3-6 cm dlouhé, svěže zelené, květy bílé, bez jiného nádechu, květenství 4-9 cm dlouhé
- x magnifica Rehd. -trojpuk skvělý kvete: VI
Kříženec D. scabra x. D. vilmoriniae. Bujně rostoucí vzpřímený keř, kůra hnědá, listy podlouhle kopinaté, 4-6 cm dlouhé, drsné, svěže zelené, květy čistě bílé, asi 2,5 cm široké, jednoduché nebo i plné, květenství 4-8 cm dlouhé
- x rosea (Lemoine) Rehd. -trojpuk růžový kvete: VI
Kříženec D. gracilis x D. purpurascens. Vzrůst stěsnaný, asi 1 m vysoký, kůra hnědá a odlupující, listy kopinaté až vejčité, ostře pilovité, květy až 2 cm široké a otevřeně zvonkovité, uvnitř bílé, zvenčí načervenalé, květenství široké a krátké
- - “Campanulata” -listy svraskalé, 7-10 cm dlouhé, svěže zelené, květy bílé, hluboce miskovité
- scabra Thunb., syn. D. crenata S. et. Z. - trojpuk drsný kvete: VI - VII
Vzpřímený keř domovem z Japonska a Číny, dosahuje u nás výšky 2,5 - 3 cm, kůra červenohnědá a odlupující, listy podlouhle vejčité, 5-10 cm dlouhé, drsné, temně zelené, květy bílé a 1,5 - 2 cm široké, květenství úzké, vzpřímené
- - “Plena” -od původního druhu se liší hustě plnými, zvenčí narůžovělými květy.
Elaeagnus L. - hlošina (Elaeagnaceae)
Opadavé nebo i stálezelené keře či stromy, často trnité, listy jednoduché, stříbřitě nebo zlatistě šupinaté, květy 4cípé, drobné, zvonkovité, plod peckovice. Hlošině se daří v písčité nebo středně těžké půdě, je naprosto nenáročná, výborně snáší sucho.
Elaeagnus angustifolia L. - hlošina úzkolistá kvete: VI
Opadavý strom nebo keř, domovem v jižní Evropě až západní Asii, himálajské oblasti a v Číně. U nás až 7 m vysoký, větévky stříbřité, často pichlavé, listy podlouhle kopinaté, 4-8 cm dlouhé, matně zelené, na rubu stříbřitě šupinaté, kvítky uvnitř žluté, zvenčí stříbřité, plody 1 cm dlouhé, podlouhlé, žlutavé a stříbřitě šupinaté, sladké
- commutata Bernh. -hlošina stříbrná kvete: V - VII
Opadavý keř, domovem v Severní Americe, 2-5 m vysoký, výběžkatý, větve beztrné, červenohnědě šupinaté, listy podlouhle vejčité, 2-10 cm dlouhé, oboustranně stříbřitě lesklé, kvítky nálevkovité, silně vonné, plody suché, stříbřité, asi 1 cm dlouhé.
Euonymus L. - brslen (Celastraceae)
Opadavé nebo i stálezelené keře, případně menší stromky, pnoucí či plazivé dřeviny. Listy nedělené, různých tvarů a velikostí i zbarvení, květy převážně méně nápadné, plody jsou velmi dekorativní tobolky. Brsleny jsou většinou nenáročně dřeviny, daří se jim nejlépe v polostínu a ve vlhčích půdách.
Euonymus europaeus L. - brslen evropský kvete: V
Opadavý keř, rozšířený v Evropě až do západní Asie. U nás zpravidla až 3 m vysoký, vzácněji i vyšší, větve zelené, hranaté, s charakteristickými korkovitými pruty, listy podlouhle elipčité až vejčité, 3-8 cm dlouhé, květy zelenožluté, tobolky růžově červené, semeno bílé, míšek (arilus) oranžový
- fortunei (Turcz.) Hand. Mazz. -brslen Fortuneův kvete: VI - VII
Stálezelené keře, pocházející z Číny, vzpřímeného, popínavého nebo poléhavého vzrůstu, výhony zelené, listy vejčitě elipčité, 3-6 cm dlouhé, květy zelenožluté
- - var. radicans (Miq.) Rehd. -keřík poléhavý nebo svými kořenícími větévkami po oporách (zdech) šplhající, listy elipčité, 2-3 cm dlouhé, vroubkovaně pilovité, matně zelené, kožovité; velmi otužilá varieta
- - “Silver Gem” (Veitch) -vzrůst silně šplhavý s četnými vzdušnými kořínky, dosahuje několikametrové výšky, listy drobnější než u podobného kultivar “Silver Queen”, bělavě lemované a vždy poněkud načervenale skvrnité
Exochorda Lindl. - hroznovec (Rosaceae)
Urostlé opadavé keře, listy celokrajné, případně i pilovité, květy pětičetně, ve vrcholových hroznech, plod je pětihranná tobolka. Hroznovec na zastíněnějších stanovištích špatně kvete, miluje světlé umístění, středně těžkou, propustnou, živnou půdu. Je však přizpůsobivý a daří se mu i na méně příznivých stanovištích. Mladší rostliny podrobujeme občasnému silnějšímu seříznutí.
Exochorda racemosa (Lindl.) Rehd., syn. E. grandiflora Hook. - hroznovec hroznatý kvete: V
Keř je domovem v Číně, 3-4 m vysoký, listy podlouhlé až obvejčité, 3-8 cm dlouhé, celokrajné, světle zelené, květy čistě bílé, asi 4 cm široké, seskupené do vzpřímených hroznů.
Fagus L. - buk (Fagaceae)
Opadavé stromy, převážně robustnějšího vzrůstu, dosti vysoké a široké, kmen s hladkou borkou, koruna většinou rozložitá, listy různých tvarů, převážně široce vejčité, květy nenápadné, plody bukvice (oříšky) v dřevnaté ostnité číšce. Buky potřebují vlhčí ovzduší, půdy kypré, živné a humózní; špatně se daří v suchu i přemokření, vhodné jsou i půdy kamenité, ale nikoliv příliš chudé.
Fagus sylvatica L. - buk obecný kvete: IV
Známý náš domácí strom, rozšířený až po Kavkaz. Dosahuje výšky 30 m, borka hladká a šedá, listy vejčitě elipčité, světle zelené, podzimní zbarvení krásně žluté až světle hnědé
- - “Atropunicea”, syn. “Atropurpurea” -listy výrazně temně hnědočervené
- - “Fastigiata” -od původního druhu se liší podstatně nižším, slabším a sloupovitě vzpřímeným vzrůstem
- - “Pendula” -zprvu poměrně pomalu rostoucí strom, hlavní větve převážně vodorovně a druhotné větve obloukovitě k zemi převisající
- - “Purpurea Pendula”, syn. “Atropurpurea Pendula” - zakrslá, pomalu rostoucí odchylka, šlechtěná na “kmínek”, korunka dosti přísně deštníkovitě převisající. Listy temně hnědočervené
- - “Rohanii” (Mašek) -vzrůst stromovitý, okraje listové čepele hrubě a hluboce zpeřené, temně červené
- - “Roseo-marginata”, syn. “Purpurea Tricolor” -vzrůst stromovitý, asi 10-15 m vysoký, listy nestejně růžově lemované
- - “Zlatia” -od původního druhu se liší poněkud slabším vzrůstem a leskle žlutými, později zelenožlutými listy.
Forsythia Vahl. - forzýtie, zlatice (Oleaceae)
Známé opadavé keře, větvičky duté nebo vyplněné přehrádkovanou dření, listy převážně nedělené, jen vzácněji trojčetné, květy zvonkovité, různě rozevřené, čtyřčetné, žluté. Tato dřevina kvete časně na jaře, na stanovištní podmínky není zvláště náročná, pouzeve stínu hůře kvete, uplatní se i na místech s méně čistými vzdušnými podmínkami.
Forsythia x intermedia Zab. -forzýtie prostřední kvete: IV
Kříženec F. suspensa x F. viridissima, keřovitého vzrůstu, poměrně vzpřímený až široce rozložitý, 2-3 m vysoký, větve olivově nažloutlé, listy podlouhle vejčité až podlouhle kopinaté, květy temně žluté, po 2-3
- - “Beatrix Farrand” -poměrně robustní vzrůst, dosti vzpřímený, květy 5-6 cm velké, žluté, většinou jednotlivě
- - “Lynwood” (Donard), syn. “Lynwood Gold” -vzrůst dosti strnule vzpřímený, květy velké, žluté
- - “Spectabilis” (Späth) -vzrůst vzpřímený, až 2,5 m vysoký, velmi bohatě kvetoucí keř, květy výrazně temně žluté
- - “Spring Glory” (Wayside) -robustnější vzrůst, výhony typicky žlutohnědé, květy světle žluté
- suspensa (Thunb.) Vahl. -forzýtie převislá kvete: IV
Keř, lišící se od předchozího druhu (křížence) rozložitějším vzrůstem, větve dlouze obloukovitě převisající, listy občas trojčetně, květy velké, žluté
- viridissima Lindl. - forzýtie zelená kvete: IV
Keř vzpřímeně rostoucí, větve charakteristicky zelené, list podlouhle elipčité, až 8 cm dlouhé, temně zelené, podzimní zbarvení fialově hnědé, květy po 1-3, žlutozelené
- - var. koreana Rehd. -od původního druhu se liší poněkud většími květy, pochází z Koreje; podzimní zbarvení listů výrazněji nafialovělé.
Fraxinus L. - jasan (Oleaceae)
Opadavé stromy a jen velmi vzácně keře, s korunou široce vejčitou až kulovitou, převážně vzdušnou, listy raší neobvykle pozdě, jsou lichozpeřené, různého tvaru a velikosti, Květy zpravidla méně nápadné, jednosemenné křídlaté nažky, seskupené v různě nápadná plodenství. Jasany jsou na stanovištní podmínky poměrně nenáročné, milují však hlubší, vlhčí a propustné půdy, bohatě na vápník, snášejí i méně čisté ovzduší.
Fraxinus excelsior L. - jasan ztepilý kvete: IV - V
Náš známý domácí strom, rozšířený až do západní Asie, dosahuje výšky až 40 m, kmen šedočerný, listy až 30 cm dlouhé, se 7-11 lístky, temně zelené, nažky 3-4 cm dlouhé
- - “Aurea Pendula” -větve převisající a žluté, listy normálně zelené
- - “Nana”, syn. “Globosa” -zakrslá odchylka roubovaná většinou na “kmínek”, takže vytváří menší, hustě kulovitou korunku
- - “Pendula” -větve i výhony obloukovitě k zemi převisající
- Pensylvanica Marsh. -jasan červený kvete: IV - V
Poměrně vysoké stromy (ve své domovině v USA i nad 18 m), kůra hnědá, brázditá jen mělce, listy až 25 cm dlouhé, se 7-9 lístky, které jsou podlouhle až úzce elipčité, dlouze zašpičatělé, matně zelené, kvítky dvoudomé, zvonkovité, bez korunky.
Gleditsia L. -dřezovec (Viciaceae)
Opadavé stromy, většinou trnité, jen vzácně keřovitý tvar, kmeny štíhlé, ale dosti silné, kůra tmavošedá, někdy spolu s větvemi trnitá, listy jednoduše nebo dvojitě zpeřené, ve svazečcích, květy drobné, nenápadně zelené, plod je lusk, dosti velký a plochý. Dřezovec potřebuje plné oslunění, jinak je nenáročný, snáší dobře sucho i zasolené půdy.
Gleditsia triacanthos L. -dřezovec trojtrnný kvete: VI - VII
Strom až 20 m vysoký, původem ze Severní Ameriky, kmen dlouhý a poměrně přímý, koruna velmi vzdušná, trny jednoduché nebo dělené, listy dlouhé, zpeřené nebo dvojitě zpeřené, jednotlivé lístky 2-3 cm dlouhé, světle zelené, podzimní zbarvení žluté, lusky srpovitě zahnuté, ploché, leskle temně hnědé, až 40 cm dlouhé.
Gymnocladus Lam. -nahovětvec (Viciaceae)
Vysoké, opadavé stromy, kmeny silné, brázdité, větve tlusté, sukovité, listy velké, dvojitě zpeřené, jednotlivé lístky vejčité, tenké, kvítky nepříliš nápadné, plod je tlustý masitý lusk. Nahovětvec roste dosti pomalu a potřebuje živné, čerstvé půdy a v dospělém stavu dostatek prostoru.
Gymnocladus dioicus (L.) K. Koch., syn. G. canadensis Lam. -nahovětvec kanadský kvete: I - VI
Strom původem ze Severní Ameriky, až 25 m vysoký, koruna většinou rozložitá, větve strnulé, tlusté, silný kmen našedlý, raší velmi pozdě, mladé listy narůžovělé, později temně zelené, podzimní zbarvení zlatožluté, jednotlivé lístky elipčité, 5-8 cm dlouhé, květy bělavé, plody 8-15 cm dlouhé, nahnědlé.
Hibiscus L. - ibišek (Malvaceae)
Opadavé keře, v tropických oblastech rostou i stálezelené druhy. Pro naše klimatické podmínky se hodí pouze níže uvedený a popsaný druh, který se pěstuje v poměrně bohatém sortimentu. Ibišek potřebuje u nás slunné a teplé stanoviště, půdu záhřevnou a propustnou. Namrzlé keře vykazují dobré regenerační schopnosti. Lehká zimní přikrývka je v našich oblastech zpravidla velmi účelná.
Hibiscus syriacus L. - ibišek syrský kvete: VII - IX
Opadavý, poměrně přísně vzpřímeně rostoucí a až 3 m vysoký keř, ve své domovině, tj. v Číně a Indii (nikoliv Sýrii) i vyšší. Listy kosočtverečně vejčité, až 10 cm dlouhé, květy jednotlivé, někdy shloučenější, široce zvonkovité, až 6 cm široké, původně fialové.
- - “Admiral Dewey” -květy plné, čistě bílé, 5 cm široké
- - “Blue Bird”, syn. “Oiseau Bleu” -květy jednoduché, až 12 cm široké, ploše otevřené, modře lilákové, střed načervenalý
- - “Boule de Feu” -květy hustě plné, temně červené, bez bílých proužků
- - “Coelestis”, syn. “Celestial Blue” -květy jednoduché, modře fialové, keř přísně vystoupavý
- - “Duc de Brabant” -květy hustě plné, temně červené, s několika bílými pruhy, pozdní
- - “Lady Stanley”, syn. “Grandiflorus Superbus” -mladé rostliny dorůstají pomalu, vzrůst úzce vzpřímený, květy poloplné, bílé s růžovou kresbou, střed temně červený, raná
- - “Monstrosus” -květy jednoduché, bílé s růžovou kresbou a temně červeným středem, velké
- - “Roseus Plenus” -výhony charakteristicky krátké, květy plné, temně fialově růžové (i při odkvětu)
- - “Violet Clair Double” -vzrůst vzpřímený, květy poloplné až plné, velké, fialově modré, střed nevýrazně načervenalý
Hippophae L. - rakytník (Elaeagnaceae)
Opadavé, trnité keře, keřovité stromky, výjimečně i stromy, listy podlouhle čárkovité, květy v krátkých klasech či hroznech, dvoudomé, nepravé peckovičky drobné, dekorativní. Rakytník potřebuje slunné, světlé stanoviště, lehčí, písčitou a propustnou půdu, bohatou podle možnosti na vápník; roste však uspokojivě i na vlhčích, slaných místech, dobře snese sucho a zakouřené ovzduší.
Hippophae rhamnoides L. - rakytník úzkolistý kvete: III - IV
Výběžkatý keř nebo keřovitý stromek, domovem v Evropě, na Kavkaze a v západní Asii, u nás až 6 m vysoký, výjimečně i vyšší, listy čárkovitě kopinaté, lesklé, stříbřitě šupinaté, květy nenápadné, žluté, plody kulovitě vejčité, 6-8 cm dlouhé, oranžově žluté, šťavnaté, s vysokým obsahem vitamínu C.
Hydrangea L. - hortenzie (Saxifragaceae)
Opadavé nebo někdy i stálezelené keře, keřovité stromky, případně liány. V našich klimatických podmínkách se daří pouze opadavým druhův. Listy poměrně velké a jednoduché, plodné květy menší a nenápadné, neplodné květy velké a nápadné, květenství tvoří laty nebo chocholíky, plod nenápadná tobolka. Hortenzie potřebují chráněnější stanoviště, přiměřenou stálou vlhkost, půdu humózní, kyselou a živnou; poměrně uspokojivě snášejí městské a průmyslové ovzduší.
Hydrangea arborescens L. -hortenzie stromečkovitá kvete: VII - VIII
Vzpřímený, až 3 m vysoký keř, ve své domovině (východní USA) někdy i robustnější, listy vejčité až elipčité, 6-16 cm dlouhé, květy bílé, květenství 5-10 cm široké, kulovité
- - “Grandiflora” -je tzv. “plnokvětý” typ, květenství zelenavě bílé, až 18 cm široké
- macrophylla (Thunb.) Ser. - hortenzie velkolistá kvete: VI - VII
Keř domovem v himálajské oblasti, Číně a Japonsku, asi 1-3 m vysoký, listy široce vejčité až vejčité, 5-19 cm dlouhé, plodné květy bílé, neplodné rovněž nebo modré, květenství ploché, 10-20 cm široké
- paniculata Sieb. - hortenzie latnatá kvete: VIII
Keř strnule rozvětvený, až 2 m vysoký, ve své domovině (Čína, Japonsko, Sachalin) i vyšší, listy vstřícné nebo po třech, vejčité, 7-15 cm dlouhé, zašpičatělé, květenství typicky kuželovité, až 25 cm dlouhé, bílé až narůžovělé
- - “Grandiflora” -od původního druhu se liší tím, že vytváří pouze neplodné, velké bílé květy, květenství 15-30 cm dlouhé.
Hypericum L. -třezalka (Guttiferae)
Opadavé keře, polokeře i byliny, někdy i stálezelené, listy v přeslenech nebo vstřícně, zpravidla celokrajné, podlouhlé až čárkovitě vejčité, květy 5četné, talířovitě stavěné, velké, květenství tvoří chocholíky, plod je tobolka, vzácněji bobule. Třezalka (dřevité nebo polodřevnaté druhy) miluje spíše polostín, chráněnou a teplejší polohu, půdy lehčí, propustné, humózní a nepříliš suché. Stálezelené druhy mohou někdy namrznout, ale velmi uspokojivě regenerují.
Hypericum calycinum L. -třezalka kalíškatá kvete: VII - VIII
Výběžkatý, stálezelený keřík, rozšířený od jižní Evropy do Malé Asie, u nás 20-30 cm vysoký, listy podlouhlé, 5-10 cm dlouhé, temně zelené, květy zlatožluté, až 7 cm široké
- hookeranum Wight & Arn. -třezalka Hookerova kvete: VIII - X
Stálezelený nebo poloopadavý keřík, až 1 m vysoký, ve své domovině (Indie, Čína) i vyšší, výhony načervenalé, listy podlouhle vejčité, kožovité, 4-7 cm dlouhé, květy talířovité, 5 cm široké, zářivě žluté, po 6 v květenství.
Chaenomeles Lindl. - kdoulovec (Rosaceae)
Opadavé keře, větve víceméně trnité, listy různých tvarů a velikostí, květy jabloňové, plody vonné malvice. Kdoulovec je poměrně málo náročný, snáší sucho, nejvhodnější jsou poněkud těžší půdy, roste ale i na chudších až písčitých stanovištích, miluje slunce a uspokojivě snáší zakouřené ovzduší.
Chaenomeles japonica (Thunb.) Lindl. - kdoulovec japonský kvete: III - IV
Hustý, poléhavý keřík, až 1 m vysoký, v Japonsku i vyšší, listy široce vejčité, hrubě vroubkované, 3-5 cm dlouhé, květy 3 cm široké, červené, malvice 4-5 cm velké, kulovité, žlutozelené a silně vonné
- speciosa (Sweet) Nakai, syn. Ch. lagenaria Koidz - kdoulovec lahvicovitý kvete: III - IV
Vzpřímený keř, větve rozkladité, trnité, listy lesklé, podlouhle vejčité, květy 3-4 cm široké, šarlatově červené.
Ilex L. - cesmína (Aqiufoliaceae)
Opadavé nebo stálezelené keře, případně stromy, listy jednoduché, často trnité, květy nenápadné, dvoudomé, plody velmi ozdobné, peckovitě bobulovité. Cesmína potřebuje chráněnější místa, půdy středně vlhké, raději těžší než příliš lehké, a dostatek světla (nikoliv však výslunní). Zimní přikrývka v drsnějších podmínkách příhodná, namrzlé keře dobře regenerují.
Ilex x altaclarensis Dallim. - cesmína altaclarenská kvete: V - VI
Vysoký, stálezelený keř, kříženec I. aquifolium x I. perado, listy temně zelené, 6-10 cm dlouhé, většinou téměř celokrajné nebo drobně zoubkované, květy i plody poněkud větší než u I. aquifolium, jinak stejné
- - “Mundyi” syn. I. mundyi Dallim. -vzrůst robustní, kůra zelená, listy matně zelené, až 10 cm dlouhé a 6 cm široké, okraje stejnoměrně ostnité, jemně svraskalé; vyžaduje v našich podmínkách zimní přikrývku
- aquifolium L. - cesmína obecná kvete: V - VI
Stálezelený keř nebo i strom, původem z jižní a západní Evropy, severní Afriky a Asie; větve a výhony temně zelené, listy kožovité, lesklé, rovněž temně zelené, vejčité až podlouhle kopinaté, 3-8 cm dlouhé, okraje zvlněné a trnitě zoubkované, květy bělavé, plod červený, kulovitý
- - “Alaska” (J. Nissen) -vzrůst poměrně úzký, listy 3-6 cm dlouhé, 3-4 cm široké, silněji zvlněné a hruběji zoubkované než u původního druhu, silně lesklé, temně zelené; velmi mrazuvzdorný kultivar
- - “Aureomarginata” -listy zelené, nestejně žlutě lemované
- - “Crispa”, syn. f. calamistrata Goepp. -listy vejčité, trnitě zubaté, laločnatě silně stočené, zčásti rubem čepele nahoru
- - “Ferox”, syn. I. a. f. echinata DC. -mladé výhony s purpurovou kůrou, listy jen 3-4 m dlouhé, tlusté, čepel po celém povrchu nestejně trnitá
- - “Myrtifolia” -menší, velmi hustý keřík, listy kopinaté, dlouze zašpičatělé, 2-3 cm dlouhé, jen vzácně delší, asi 0,5 - 1 cm široké, leskle zelené, okraje jemně ostnité
- pernyi Franch. - cesmína Pernvova kvete: V - VI
Stálezelený, vzpřímený keř, původem z Číny, kde roste zpravidla stromovitě. Listy stěsnané, hranaté až 4hranné, 2-3 cm dlouhé, na každé straně se 2-3 trny, temně zelené a lesklé, květy žlutavé, v hustých svazečcích, půdy víceméně vejčité, červené, 6-8 mm tlusté.
Juglans L. -ořešák (Juglandaceae)
Opadavé stromy, jen výjimečně keře, borka rozbrázděná, v mládí hladká, listy velké, lichozpeřené, aromatické, květy nenápadné a jednodomé, plody jsou známé peckovice (“ořechy”). Ořešáky milují světlo, na půdu nejsou příliš náročné, daří se jim však nejlépe v hlubším, živném a přiměřeně vlhkém substrátu, ideální jsou středně těžké půdy; sušší stanoviště také snášejí.
Juglans nigra L. -ořešák černý kvete: V
Strom ve své domovině (Severní Amerika) až 50 m vysoký, u nás zpravidla nižší, koruna kulovitě rozložitá, listy 30-60 cm dlouhé se 15-23 lístky, plod kulatý, drsný, 4-5 cm tlustý.
Kerria DC. - zákula (Rosaceae)
Opadavý keř, větvičky lysé, listy vejčité, hrubě pilovité, květy pětičetné, plod nenápadná, hnědočerná nažka. Zákula je poměrně nenáročná, miluje slunné stanoviště, snáší přísušek, nejlépe se jí daří v průměrné zahradní půdě, namrzlé rostliny dobře obrůstají.
Kerria japonica (L.) DC. - zákula japonská kvete: IV - V, IX
Keř původem z Číny, u nás až 2 m vysoký, větve charakteristicky světle zelené, tenké a lesklé, květy výrazně žluté, 3 cm široké, miskovité, jednoduché
- - “Pleniflora” -vzrůst vzpřímenější, květy hustě plné
Koelreuteria Laxm. - svitel (Sapindaceae)
Opadavé menší stromky nebo jen keře, listy většinou dvakráte zpeřené nebo i jednoduché, květy žluté, seskupené ve velkých latách, plod tobolkovitý, charakteristicky nadmutý, s papírovými stěnami. Svitel potřebuje teplou a chráněnou polohu, miluje vápník v půdě, jinak není náročný, dobře snáší přísušek.
Koelreuteria paniculata Laxm. - svitel latnatý kvete: VII - VIII
Strom ve své domovině (Čína, Korea) až 15 m vysoký, u nás podstatně nižší, koruna velmi široce rozložitá, listy zpeřené, až 35 cm dlouhé, jednotlivé lístky hrubě vroubkovaně pilovité, podzimní zbarvení výrazně žluté, květy rovněž žluté, 1 cm široké, seskupené v latách, nadmutý plod velmi ozdobný a zajímavý.
Kolkwitzia Graebn. - kolkwitzia (Caprifolicaeae)
Opadavý, vzrůstný keř, listy vstřícné, květy velmi graciézní, v páru, sestavené do hroznovitých květenství, plod suchý, nápadně pýřitý. Kolkwitziím se daří v každé průměrné zahradní půdě, celkem uspokojivě snášení i sucho.
Kolkwitzia amabilis Graebn. - kolkwitzie krásná kvete: V - VI
Keř domovem v Číně, asi 1,5 - 2,5 m vysoký, dosti vzpřímeného vzrůstu, hustě a jemně větvený, kůra odlupující a nahnědlá, listy široce vejčité, 3-7 cm dlouhé, matně zelené, květy zvonkovité, růžově bělavé, asi 1,5 cm dlouhé.
Laburnum Med. - štědřenec (Viciaceae)
Menší keřovité stromky nebo keře, opadavé, kůra zelená, listy celokrajné, květy charakteristicky motýlokvěté, v koncových hroznech. Štědřenec roste v každé průměrné, středně těžké půdě, bohaté na vápník, uspokojivě snáší i přísušek.
Laburnum anagyroides Med., syn. L. vulgare Bercht. Cytisus laburnum L. -štědřenec obecný kvete: V - VI
Keř vzpřímeného vzrůstu, 5-6 m vysoký, větve šedozelené, často prutovité, listy trojčetné, jednotlivé lístky podlouhle elipčité, temně zelené, květenství asi 10 cm dlouhé, vzdušné, lusk až 8 cm dlouhý, hedvábně chloupkatý
- x watereri (Wettst.) Dipp. -štědřenec Watererův kvete: V - VI
Kříženec L. alpinum x L. anagyroides, jehož původní rostlina byla nalezena v Knap Hill Nursery v Anglii. Dnes se pěstuje ve dvou kultivarech, květenství vonné a hustší.
- - “Vossii” (De Voss) -vzrůst bujný, štíhlý, podobný spíše L. anagyroides, květenství až 50 cm dlouhé, vonné.
Ligustrum L. - ptačí zob (Oleaceae)
Opadavé, případně stálezelené keře, někdy i menší stromky, listy celokrajné a typicky vstřícné, různě velké, různých tvarů a zbarvení, květy bílé, vonné, shloučené v koncové laty, plod kulovitá bobule. Ptačí zob není na stanovištní podmínky náročný, snáší slunce i polostín, přísušek i znečištěné ovzduší.
Ligustrum ovalifolium Hassk. -ptačí zob vejčitolistý kvete: VII
Přes zimu zelený nebo opadavý keř, původem z Japonska, v příznivých podmínkách až 5 m vysoký, přísně vzpřímeného růstu, listy podlouhle vejčité, 3-7 cm dlouhé, leskle temně zelené, květní laty 5-10 cm dlouhé
- - “Aureum” -listy široce zlatožlutě lemované, případně i celé žluté
- strongylophyllum Hemsl. -ptačí zob čínský kvete: VII
Stálezelený keř, ve své domovině (střední Čína) i menší strom, větve tenké, jemně chloupkaté, listy okrouhlé až široce vejčité, asi 1 - 2,5 cm dlouhé, tlustě kožovité, leskle temně zelené, květní laty 5-10 cm dlouhé; v našich podmínkách vyžaduj bezpodmínečně zimní kryt
- vulgare L. -ptačí zob obecný kvete: VI - VII
Opadavý, hustý keř, domovem v Evropě, severní Africe a Malé Asii, až 5 m vysoký, listy podlouhlé až kopinaté, 3-6 cm dlouhé, květní laty 4-6 cm dlouhé, vonné, plody velikosti hrachu, leskle černé
- - “Atrovirens” (Späth) -keř přísně vzpřímený, krátce do stran větvený, listy široce elipčité až vejčité, 4-6 cm dlouhé, temně zelené, dlouho do zimy na keři setrvávající.
Liriodendron L. - tulipánovník (Magnoliaceae)
Robustní, rychle rostoucí opadavé stromy, vzrůst kuželovitý, kmen většinou rovný, listy lyrovitého tvarů, květy tulipánovité, jednotlivé, plod podobný střechovitě uspořádané číšce. Tulipánovník miluje hlubší, těžší, přiměřeně vlhké a alespoň průměrně živné půdy, nesnáší vyšší obsah vápníku, ale vydrží dobře i v méně čistém ovzduší.
Liriodendron tulipifera L. - tulipánovník tulipánokvětý kvete: V - VI
Pochází ze Severní Ameriky, kde tvoří stromy až 40 m vysoké, koruna převážně kuželovitá, někdy šířeji rozložitá, listy lyrovité, 4-10 cm dlouhé, svěže zelené, podzimní zbarvení zlatožluté, květy podobné tulipánům, 4-5 cm dlouhé, nenápadně zelenožluté, plodenství 6-8 cm dlouhé.
Lonicera L. - zimolez, kozí list (Caprifoliaceae)
Opadavé, někdy i stálezelené, normálně vzpřímené nebo i popínavě rostoucí keře, listy charakteristicky vstřícné, celokrajné, různě tvarované i rozličně velké, květy zpravidla po dvou, dvoupyské, trubkovité, plod kulovitá, různě veliká bobule. Zimolezy jsou většinou nenáročně na veškeré stanovištní podmínky, snášejí dobře i průmyslové prostředí.
Lonicera alberti Reg. Syn., L. spinosa var. alberti (Regel.) Rehd. -zimolez Albertův kvete: V
Opadavý, nízký keř z Turkestánu a Tibetu, sotva 2,5 m vysoký, větve poléhavé nebo převisající, listy čárkovité, 2-3 cm dlouhé, celokrajné, modrozelené, květy lilákově růžové, vonné, plod purpurový
- morrowii Gray. -zimolez Morrowův kvete: V - VI
Opadavý keř, až 2 m vysoký, domovem v Japonsku, vzrůst široce rozložitý, listy elipčité až podlouhlé, 3-5 cm dlouhé, květy zprvu bílé, při odkvětu nažloutlé, 1,5 cm dlouhé, plody temně červené
- nitida Wils. - zimolez lesklý kvete: V
Stálezelený keř, původem ze západní Číny, v našich podmínkách do 1 m výšky, bohatě větvený, listy podlouhle vejčité, 6-12 mm dlouhé, leskle temně zelené, květy bílé, 8-10 mm dlouhé
- - “Elegant” -větve vzdušně a víceméně vodorovně odstávající nebo graciézně převisající, rychle rostoucí, lístky rozčísnuté, vejčité, 15 mm dlouhé, matně zelené, tupé
- pileata Oliv. - zimolez kloboukatý kvete: V
Stálezelený keř z Číny, široce poléhavý, do 30 cm vysoký, větve tenké, listy rozčísnuté do 2 řad, podlouhle kopinaté, leskle temně zelené, květy vonné, světle žluté, 6-8 mm dlouhé
- syringantha Maxim. -zimolez šeříkokvětý kvete: V - VI
Opadavý, vzpřímený a jemně rozvětvený keř z Číny, 2-3 m vysoký, listy podlouhlé, 1 - 2,5 cm dlouhé, tupé, modrozelené, lysé, květy bělavě růžové až lilákové, trubkovitě zvonkovité, vonné, plody červené
- tatarica L. - zimolez tatarský kvete: VI
Vzpřímený opadavý keř, rozšířený v SSSR až po Altaj a Turkestán, u nás až 3 m vysoký, listy vejčité až kopinaté, 4-6 cm dlouhé, temněji zelené, květy po dvou, korunní trubka až 2,5 cm dlouhá a 2 cm široká, bílá až růžová, bobule světle červené, kulaté.
Magnolia L. - šácholan, magnólie (Magnoliaceae)
Opadavé nebo stálezelené keře či stromy, listy celokrajné a nedělené, květy nápadně velké, zajímavě vybarvené, jednotlivě, 6-15plátečené, souplodí v podobě dužnaté nebo zdřevnatělé šišky. Šácholany potřebují dobrou, živou, dostatečně vlhkou (nikoliv přemokřenou), jílovitohumózní půdu, proti větrům chráněné, teplejší stanoviště. Mladé rostliny v prvních letech po výsadbě někdy namrzají, později již nikoliv.
Magnolia x loebneri Kache, syn. M. kobus “Loebneri” -šácholan Loebnerův kvete: IV - V
Kříženec M. kobus x M. stellata, který vznikl v Dresden - Pillnitz, tvoří vysoké, někdy až 8m keře, listy podobné M. stellata, avšak oválnější a větší, květy rovněž větší, zpravidla se 12 plátky, bílé
- x soulangiana Soul.-Bod. -šácholan Soulangeanův kvete: IV - V
Široký, opadavý keř až keřovitý stromek, kříženec M. denudata x M. liliiflora, dosahuje většinou výšky 4 m, listy protáhle elipčité, 10-15 cm dlouhé, květy vzpřímeně číšovité, uvnitř bílé, zvenčí načervenalé
- - “Alexandrina” (Cels) -robustnější vzrůst, až 5 m vysoký keř, květy až 10 cm dlouhé, pětiplátečné, čistě bílé, zvenčí narůžovělý nádech
- - “Amabilis”, syn. “Alba” -vzrůst podstatně slabší, květy středně velké, bílé
- - “Lennei” (A. Topf) - listy široce vejčité, květy obráceně zvonkovité, plátky silně masité, zvenčí temně purpurově červené, uvnitř bílé, 10-15 cm dlouhé
- - “Rustica Rubra”, syn. “Rustica” -od velmi podobného kultivaru “Lennei” se liší růžově červenějším a menším květem, který je uvnitř rovněž bělavý
- stellata (S. et Z.) Maxim., syn. M. kobus var. stellata Blackburn -šácholan hvězdicovitý kvete: III - IV
Keř původem z Japonska, u nás sotva do 3 m výšky, roste pomalu, listy úžeji podlouhlé, 4-10 cm dlouhé, okraje mírně zvlněné, květy bílé, s 12-15 plátky, vonné, 7-8 cm široké.
X Mahoberberis Schneid. -mahóniodřišťál (Berberidaceae)
Poloopadavé nebo stálezelené keře, kříženec Berberis x Mahonia, od dřišťálu se liší beztrnnými větvemi a od máhónie jednoduchými, ojediněle trojčetnými listy, květy stejné jako u Mahonia. Nároky a upotřebení stejné jako u obou rodičovských rodů.
x Mahoberberis neubertii (Lem.) Schneid. -mahóniodřišťál Neubertův nekvete
Volně stavěný keř, vzniklý v Elsasku jako kříženec B. vulgaris x M. aquifolium, stálezelený nebo poloopadavý, až 1 m vysoký, listy tuhé, zoubkaté, leskle zelené, 7 cm dlouhé, tuhé, zoubkaté, leskle zelené, na krátkých výhonech, často 3-5četné.
Malus Mill. - jabloň (Rosaceae)
Opadavé stromy nebo i keře, případně keřovité stromky, někdy trnité, listy různě utvářené, pilovité i laločnaté, květy jednoduché nebo poloplné, v chocholících, plody ozdobné, případně i jedlé malvice (“jablíčka”), většinou drobné. Jabloně potřebují přiměřeně vlhké půdy, přechodně snášejí i přísušek, daří se i v méně čistém ovzduší.
Malus x atrosanguinea (Späth) Schneid. -jabloň tmavě krvavá kvete: V
Kříženec M. halliana x M. sieboldii, tvoří stromy nebo keře, až 5 m vysoké, vzrůst strnule vzpřímený, větvičky převisající, listy vejčité, lesklé, temně zelené, květy jednoduché, karmínově červené, malvička asi 1 cm velká, kulovitá, červená nebo nažloutlá.
- baccata (L.) Borkh. -jabloň bobulovitá kvete: IV - V
Strom nebo keř, domovem v Asii, u nás asi do 5 m výšky, listy vejčité, zašpičatělé, 3 - 8 cm dlouhé, květy bílé, 3 - 3,5 cm velké, malvičky asi 1 cm tlusté, víceméně kulovité, žlutavé s červeným líčkem.
- - “Orange” -velký keř, květní poupata růžová, rozvitý květ bílý, asi 3,5 cm široký, malvičky asi 4 cm velké, oranžově žluté.
- x moerlandsii Doorenbos -jabloň Moerlandského kvete: V
Kříženec M. purpurea “Lemoinei” x . sieboldii, tvoří vzrůstné keře, listy hnědozelené, lesklé, částečně laločnaté, květy temně červené, kvete velmi bohatě, malvičky kulovité, asi 1 - 1,5 cm velké, purpurové.
- - “Liset” (Doorenbos) -středně vysoký keř vzpřímeného vzrůstu, listy elipčité až vejčité, temně purpurové s bronzovým nádechem, později temně zelené a lesklé, květy jednoduché, čistě purpurově červené, malvičky temně hnědé, asi 1,5 cm velké.
- - “Nicoline” -vysoký keř, olistění během celého léta purpurově zelené, květy poměrně malé, purpurově červené
- pumila Mill. -jabloň obecná kvete: IV
Strom domovem v Evropě a Malé Asii, kmen krátký, koruna kulovitá, 5-10 m vysoká, výjimečně i vyšší, listy elipčité až vejčité, 4-10 cm dlouhé, vroubkovaně pilovité, květy bílé s oranžovým nádechem, malvičky kulovité, 2-6 cm velké, zelené
- - “Elise Rathke” (Döring) -od původního druhu se liší jen deštníkovitě převisajícími větvemi
- x purpurea (Barbier) Rehd. -jabloň nachově červená kvete: IV - V
Kříženec M. atrosanguinea x M. pumila “Niedzwetzkyana”, tvoří vysoké keře až keřovité stromky, vzrůst robustní, kůra temně až černě červená, listy vejčité, zašpičatělé, 8-9 cm dlouhé, zpočátku hnědočervené, později temně zelené, lesklé, květy purpurově červené, asi 3-4 cm široké, před odkvětem světlejší, malvičky kulovité, purpurově červené, až 2,5 cm velké
- - “Aldenhamensis” (Gibbs) -keř až stromek do 3,5 m výšky, větve tenké, květy purpurově červené, až 2,5 cm široké, malvice hnědočervené, ploše kulovité
- - “Eleyi” (Eley) -vyšší vzpřímený keř, větve odstávající, rozložité, listy temněji červené než u původního křížence, rovněž květy temnější, asi 3,5 cm široké, malvice vejčité, asi 2,5 cm dlouhé, až do listopadu na keři
- sargentii Rehd. -jabloň Sargentova kvete: V
Keře až 2 m vysoké, často širší, větve vodorovně rozložené, husté, často trnité, listy vejčité, 5-8 cm dlouhé, ostře pilovité, většinou trojlaločné, rozkvetlé květy bílé, asi 2,5 cm široké, plody kulovité, sotva 1 cm velké, temně červené; plodí a kvete zpravidla každý druhý rok
- x scheideckeri Späth ex Zabel -jabloň Scheideckerova kvete: V
Kříženec M. floribunda x M. prunifolia, tvoří keře do 3 m, ojediněle i stromy, vzrůst vystoupavý, listy vejčité, ostře pilovité, svěže zelené, květy světle růžové, 4-5 cm široké, poloplné, malvice velikosti třešní, žluté až oranžové
- spectabilis (Ait.) Borkh. -jabloň vznešená kvete: V
Vyšší keř nebo keřovitý stromek, původem z Číny, u nás až 8 m vysoký, zpočátku habitus kuželovitý, později širší, listy podlouhle elipčité, 5-8 cm dlouhé, lesklé, temně zelené, květy světle růžové, asi 4-5 cm široké, jednoduché až poloplné, malvice kulovité, 2-3 cm velké, žlutavé, kyselé
- - “Van Eseltine” (G. P. van Eseltine) -od původního druhu se liší velmi štíhlým vzrůstem, květy výrazně růžové s asi 15 plátky, asi 4,5 cm široké, malvice ploše kulovité, asi 2 cm velké, žluté, někdy s načervenalým líčkem
- tschonoskii (Maxim.) Schneid. -jabloň Tschonoskova kvete: V
Strom původem z Japonska, až 12 m vysoký, v mládí kuželovitého vzrůstu, větve bělavě plstnaté, listy vejčitě elipčité až podlouhlé, 7-12 cm dlouhé, nestejně pilovité, temně zelené, výrazně oranžově načervenalé podzimní vybarvení, květy bílé, 3 cm široké, malvice kulovité, 2-3 cm silné, žlutozelené s načervenalým líčkem.
Pachysandra - tlustonitník (Buxaceae)
Stálezelené nebo přes zimu zelené, plazivé keříky s masitými kmínky, větévky vystoupavé a dřevnatící, listy střídavě hrubě zoubkaté, na vrcholech výhonů nahloučené, květy drobné, bílé, jednopohlavné, ve vzpřímených klasech, plod třírohá tobolka. Daří se nejlépe v polostínu, v lesních podmínkách, pod řídkými stromy a keři. Půdu vyžaduje humózní čerstvou.
Pachysandra terminalis S. et Z. - tlustonitník klasnatý kvete: IV
Stálezelený, silně výběžkatý polokeř, až 20 cm vysoký, větvičky a výhony lysé, listy obovátní, 5-10 cm dlouhé, v horní polovině hrubě zubaté, lesklé, temně zelené, květní klasy 3-5 cm dlouhé, tobolky vejčité, bílé
Paulownia S. et. Z. - paulovnie (Scrophulariaceae)
Vyšší opadavé stromy, výhony tlusté a duté, listy velké, srdčitovejčité, květy pětičetné, nálevkovitého nebo náprstníkovitého tvaru, sestavené v latách na konci loňských výhonů, plod tobolka. Paulovnie prospívá na chráněnějším, dostatečně prostorném místě, půda má být živná a přiměřeně vlhká; zimní ochrana mladých výsadeb je účelná.
Paulownia tomentosa (Thunb.) Steud., syn. P. imperialis S. et Z. - paulovnie plstnatá kvete: V
Strom původem z Číny, koruna široká, celková výška v našich podmínkách 15-20 m, mladé výhony velmi tlusté, listy široce vejčité, 17-30 cm dlouhé, květy náprstníkovité, 5-6 cm dlouhé, fialové, uvnitř žluté, vonné, tobolka 3 cm dlouhá, vejčitá
Phellodendron Rupr. - korkovník (Rutaceae)
Opadavé, vysoké, aromatické stromy, borka často tlustě korkovitá, listy vstřícné, zpeřené, kvítky drobné, dvoudomé, žlutozelené, v krátkých latách, plod peckovice velikosti hrachu, černá, Korkovníky nejsou na stanovištní podmínky zvláště náročné, milují však hlubší, čerstvé, živné půdy a otevřenější polohu.
Phellodendron amurense Rupr. - korkovník amurský kvete: VI
Strom původem z Číny, až 15 m vysoký, koruna široká, borka silná a korkovitá, světle šedá, listy až 35 cm dlouhé, jednotlivé lístky široce vejčité až vejčitě kopinaté, 5-10 cm dlouhé, temně zelené, lesklé, podzimní zbarvení zlatožluté, květní laty 6-8 cm dlouhé, plody 1 cm tlusté, černé.
Philadelphus L. - pustoryl (Saxifragaceae)
Opadavé, případně i stálezelené druhy, pro naše klimatické podmínky se hodí pouze opadavé, tvoří nižší, případně i vyšší keře, listy vstřícné, různé velikosti a převážně vejčitého tvaru, květy vesměs bílé a vonné, uspořádané ve vrcholíky nebo hrozny, někdy jen jednotlivě. Původní druhy pustorylů jsou na stanovištní podmínky málo náročně, zahradním kultivarům se daří nejlépe v dobrých zahradních, dostatečně vlhkých, půdách; snášejí i znečištěné ovzduší.
Philadelphus coronarius L. - pustoryl obecný kvete: VI
Opadavý keř nejistého původu, u nás až 3 m vysoký, vzrůst poměrně vzpřímený, kůra ve 2. Roce temně hnědá, listy vejčité, asi 4,5 - 9 cm velké, zašpičatělé, květy talířovité, asi 2,5 - 3 cm široké, silně vonné, po 5-9, bílé
- - “Aureus” -listy celé nažloutlé
- x cymosus Rehd. -pustoryl vrcholičnatý kvete: VI - VIII
Kříženec neznámých rodičovských párů, keře vzrůstné nebo slaběji rostoucí, kůra odlupující, listy vejčité, oddáleně zoubkované, květy bílé, jednotlivě nebo po 3-5
- - Conquete (Lemoine) -keř vzpřímeně rozložitý, asi 1 m vysoký, listy vejčitě kopinaté, asi 5,5 - 6,5 cm dlouhé, světle zelené, květy jednoduché až poloplné, po 3-5
- intectus Beadle, syn. P. sanguineus hort - pustoryl nepoškozený kvete: VI
Vzpřímený keř, domovem v USA, kůra šedá, neodlupující se, listy vejčité až podlouhle elipčité, lysé, na silných výhonech 6-10 cm dlouhé, jinak menší, květy talířovité, 3 cm široké, bílé
- x lemoinei Lemoine -pustoryl Lemoinův kvete: VI
Kříženec P. coronarius x P, microphyllus, tvoří nízké keře, stěsnanějšího vzrůstu, kůra odlupující, listy vejčité, asi 1,5 - 2,5 cm dlouhé, květy bílé, asi 2,5 - 3 cm široké, plátky křížem postavené
- - “Avalanche” (Lemoine) -vzpřímený keř, 1-2 m vysoký, větve tenké, kůra šedá, listy elipčité, celokrajné, asi 2-2,5 cm dlouhé, květy jednoduché, vonné, bílé, asi 2-2,5 cm široké, po 7
- - “Innocence “ (Lemoine) -keř až 2 m vysoký, výhony poněkud převisající, listy žlutopestré, květy bílé, jednoduché až poloplné, 3-3,5 cm široké, silně vonné
- - “Manteau d´Hermine” (Lemoine) -keř asi 1 m vysoký, hustý, kulovitý, větve velmi tenké, listy žlutozelené, vejčitě elipčité, drobné, pouze 7-25 mm dlouhé, květy plné, asi 2,5 - 3 cm široké, slabě vonné, po 3-5
- x polyanthus Rehd. -pustoryl mnohokvětý kvete: VI - VII
Pravděpodobně kříženec P. insignis x P. lemoinei, vytváří vzpřímené keře, kůra na starším dřevě (hlavně dvouletém) výrazně nahnědlá, listy vejčité, asi 3 cm velké, převážně celokrajné, květy bílé, 3 cm široké, po 3-5, plátky do kříže postavené
- - “Mont Blanc”, syn. P. l. erectus grandiflorus Lemoine -listy 1,8 -3 cm dlouhé, květy talířovité, poloplné, 4 - 4,5 cm široké, po 3-5
- - “Norma” (Lemoine) -keř až 1,5 m vysoký, větve dlouze prutovité, listy 3-5 cm dlouhé, květy talířovité, poloplné, 4-4,5 cm široké, po 3-5
- pubescens Loisel., syn. P. latifolius Schrad. -pustoryl pýřitý kvete: VI - VII
Vzpřímeně rostoucí keř, domovem v USA, až 5 m vysoký, větve světle šedé, listy vejčité až široce vejčité, na hlavních výhonech 4-8 cm dlouhé a asi 3,5 - 6,5 cm široké, jinak poněkud menší, oddáleně zoubkaté až celokrajné, květy 3,5 cm široké, smetanově bílé, bez vůně, po 7-9, plátky křížem postavené
- - var. verrucosus (Schrad.) Sh.-y-Hu., syn. P. verrucosus Schrad. Ex DC. -vysoký keř, listy elipčité až podlouhle elipčité, na hlavních výhonech 6,5 - 15 cm dlouhé, náhle zašpičatělé, téměř celokrajné
- satsumanus Sieb. Ex Miq. -pustoryl Satsumův kvete: VI
Vzpřímený keř, domovem v Japonsku, asi 1,5 - 2,5 m vysoký, kůra ve 2. roce hnědá, listy na hlavních výhonech vejčité, 5-10 cm dlouhé, na květních výhonech jen 3-7 cm dlouhé, potáhle zašpičatělé, květy asi 2,5 - 3 cm široké, bílé, po 5-7 v hroznech
- schrenkii Rupr. -pustoryl Schrenkův kvete: VI - VII
Keř, pocházející ze Sibiře, Mandžuska a Koreje, u nás 2-4 m vysoký, kůra ve 2. roce šedá, listy vejčité, 4-7 cm široké, květy bílé, silně vonné, asi 2,5 - 3,5 cm široké, po 5-7
- shikokianus Nakai - pustoryl shikokský kvete: VI - VII
Keř domovem v Japonsku, v našich podmínkách vzpřímeně rostoucí, jemně větvený, kůra v 2. roce hnědá, listy na hlavních výhonech vejčité až široce elipčité, 8-10 cm dlouhé, na květních výhonech kopinaté až vejčité, 4-8 cm dlouhé, květy bílé, asi 2-2,5 cm široké, po 5-7
- x virginalis Rehd. - pustoryl panenský kvete: V - VI
Kříženec P. lemoinei x ? nivalis “Plenus”, vytváří strnule vzpřímené keře, asi 1 - 2,5 m vysoké, kůra ve 2. roce hnědá, listy vejčité, 4-7 cm dlouhé, krátce zašpičatělé, květy bílé, plné, silně vonné, 4-5 cm široké
- - “Albatre” (Lemoine 1912) -vzrůst jemnější než u původního křížence, širší a stěsnanější, dosahuje až 2,5 m výšky, listy menší, květy po 5-7, plné
- - “Argentine” (Lemoine 1913) -keř až 1 m vysoký, kůra později šedivá, listy široce vejčité, asi 3 - 4,5 cm dlouhé, květy silně plné, až se 30 plátky, většinou po 3, silně vonné
- - “Enchantement” (Lemoine 1923) -keř vzpřímený, kůra později načernalá, listy 3 - 5 cm dlouhé, květy hustě plné, po 7-9, asi 2,5 cm široké
- - “Glacier” (Lemoine 1913) -strnule vzpřímený, až 1,5 m vysoký keř, kůra později šedá, listy malé, asi 2,5 - 3,5 cm dlouhé, vejčité, pilovitá báze, květy v hustě nahloučených květenstvích, hustě plné, čistě bílé, silně vonné, až 2,5 cm široké, kvete později
-kultivary nejistého původu:
- - “Beauclerc” (Palmer) -asi kříženec “Burfordiensis” x “Sybille”, bujného vzrůstu, květy jednoduché až poloplné, asi 5 cm široké, okraje plátků zkadeřené, bílé s načervenalou bází, vůně středně intenzívní
- - “Belle Etoile” (Lemoine 1930) -vzrůst stěsnaně vzpřímený, až 1,5 m vysoký, kůra v 2. roce hnědá, listy vejčité, 1-5 cm dlouhé, květy zvonkovité, asi 4,5 - 5 cm široké, jednotlivé nebo po 3.
Physocarpus (Cambess.) Marim. - tavola (Rosaceae)
Vyšší opadavé keře, listy velké, zpravidla třílaločné, kvítky drobné, pětičetně, v různě velká květenství sestavená, plody většinou nadmuté, srostlé, zelenavě červenohnědé. Tavola je minimálně náročná, snáší i silnější přistínění a půdy všeho druhu, v silnějších mrazech někdy namrzá, ale vykazuje výborně regenerační schopnosti.
Physocarpus opulifolius (L.) Maxim. - tavola kalinolistá kvete: VI
Keř původem ze Severní Ameriky, asi 2-3 m vysoký, větve s výrazně odlupující se hnědou kůrou, listy vejčitě okrouhlé, zpravidla pětilaločné, plody nafouklé, načervenalé.
Platanus L. - platan (Platanaceae)
Mohutné opadavé stromy, kmeny s typicky se odlupující borkou, koruna nejčastěji široce kulovitá, listy dlanitě laločnaté, půdy jsou nažky, seskupené v kulovitě plodenství. Platany potřebují mírně vlhké a živné půdy, rostou nejlépe v teplejších polohách; na přemokřených stanovištích a v mrazových kotlinách trpí namrzáním, jinak jsou plně otužilé a snášejí velmi dobře městské prostředí.
Platanus x acerifolia (Ait.) Willd. - platan javorolistý kvete: V
Kříženec P. occidentalis x orientalis, vytváří stromy až 35 m vysoké, kmen prochází většinou až do špičky koruny, borka se odlupuje ve velkých destičkách, listy 3-5laločné, laloky trojhranné, plodenství po 2, vzácně jednotlivě či po 3.
- occidentalis L. - platan západní kvete: V
Strom velmi mohutný, původem ze Severní Ameriky, dosahuje výšky až 40 m, borka se odlupuje v malých destičkách, listy zpravidla třílaločné, plodenství jednotlivě, jen vzácně po 2.
Populus L. - topol (Salicaceae)
Bujně a poměrně rychle rostoucí, opadavé, zpravidla vysoké stromy, koruna kuželovitě vejčitá, případně košatě rozložitá až okrouhlá, listy jednoduché, různých tvarů a velikostí, květy v jehnědách. Topoly nejsou na stanovištní podmínky příliš náročné, nejlépe se jim daří ve vlhčích a hlubších půdách, snášejí i znečištěné ovzduší.
Populus alba L. - topol bílý, linda kvete: III - IV
Původní rozšíření ve střední až jižní Evropě, včetně severní Afriky a Malé Asie. Vytváří až 30 cm vysoké stromy, koruna široce okrouhlá, borka šedobílá, listy vejčité, na dlouhých výhonech, 3-5laločné, 6-12 cm dlouhé, temně zelené, na rubu plstnatě bělavé, jehnědy 5-8 cm dlouhé
- - “Pyramidalis”, syn. P. bolleana Lauche -vzrůst poměrně úzce, později šířeji kuželovitý, listy na dlouhých výhonech hlouběji laločnaté
- balsamifera L. - topol balzámový kvete: III - IV
Pochází ze Severní Ameriky, vytváří stromy až 30 m vysoké, listy vejčité až vejčitě kopinaté, tuhé, 7-12 cm dlouhé, vroubkované pilovité, jehnědy 5-7 cm dlouhé
- x canadiensis Moench. - topol kanadský kvete: III - IV
Kříženec P. deltoides x nigra, tvoří stromy s mohutnou širokou korunou, listy široce hranaté, dlouze zašpičatělé, 7-10 cm dlouhé, samčí jehnědy až 7 cm dlouhé
- lasiocarpa Oliv. - topol chlupatý kvete: III - IV
Domovem v Číně, u nás vytváří stromy až 20 m vysoké, koruna okrouhlá, výhony tlusté, listy srdčitě vejčité, až 30 cm dlouhé, špičaté, vroubkovaně pilovité, leskle šedozelené, jehnědy 8-9 cm dlouhé
- nigra L. -topol černý kvete: III - IV
Tento topol má velmi široký areál svého původního rozšíření, od Střední Evropy až po severní Afriku a na východ až po Jenisej. U nás tvoří stromy až 30 m vysoké, borka je hluboce zbrázděná, načernalá, listy široce srdčitě vejčité, 5-10 cm dlouhé, jehnědy 4-10 cm dlouhé
- - “Italica”, syn. P. pyramidalis Salisb., P. nigra pyramidalis (Borkh.) Spach. -známý sloupovitý topol, větve přísně vystoupavé, listy poněkud menší
- simonii Carr. -topol Simonův kvete: III
Pochází ze severní Číny, tvoří poměrně úzké, 12-15 m vysoké stromy, borka zelenošedá, jednoleté výhony hranaté, červenohnědé, listy zašpičatěle elipčité, 6-12 cm dlouhé, vroubkovaně pilovité, na rubu bělavé až nazelenalé, jehnědy 2-3 cm dlouhé
- - “Fastigiata” -vzrůst téměř sloupovitý, výhony tenké, temně hnědé, listy drobnější, opakvejčité, řapíky rovněž kratší.
Potentilla L. - mochna (Rosaceae)
Nejčastěji vytrvalé byliny, občas také keře, po naše potřeby mají význam pouze opadavé keříky, listy lichozpeřené, drobné květy pětičetné, typicky růžokvěté, plod suchá tobolka. Dřevité mochny jsou minimálně náročné, poměrně dobře snášejí sucho a rostou nejlépe v lehčích, propustných půdách.
Potentilla fruticosa L. -mochna křovitá kvete: V - X
Opadavý keř, domovem na severní polokouli, podle kultivaru 0,3 - 1,5 m vysoký, velmi hustě a neprůhledně větvený, listy většinou tříčetné, jednotlivé lístky elipčité, 1-3 cm dlouhé, okraje stočené, celokrajné, květy 2-3 cm široké, jednotlivě nebo shloučené
- - var. arbuscula D. Don. -keřík až 30 cm vysoký, vzácně vyšší, větve ohnuté, lístky po 5, modrozelené, květy zlatožluté, až 4 cm široké. Pochází z Himálaje
- - “Grandiflora” -bujného vzrůstu, až 1,8 m vysoký keř, listy až 5 cm dlouhé, lístků 5-7, květy čistě žluté, asi 3 cm široké
- - “Katherine Dykes” (Dykes) -keře až 1,5 m vysoké, vzrůst široký, větvičky převisající, listy asi 3 cm dlouhé, lístky po 7, šedozelené, květy světle žluté, asi 3 cm široké
- - “Klondike” (Kruyt) -nízký keř, lístky 10-18 mm dlouhé, květy temně žluté, 3 - 3,5 cm velké, květní plátky poněkud zahnuté
- - “Logan” -keř nižší, 80 -100 cm vysoký, listy 1,2 - 3 cm dlouhé, matně temně zelené, květy bělavě žluté, 2,3 - 3 cm široké
- - “Mount Everest” -vzrůst bujně vzpřímený, až 1 m vysoký, vzdušný, listy žlutozelené, lístky po 5, květ bílý, 3 - 3,5 cm široký
- - “Snowflake”, syn. P. f. f. hersii hort. -listy temně zelené, poměrně velké, květy bílé, jednoduché až dvojité, lístky po 5.
Prunus L. - slivoň (Rosaceae)
Opadavé, vzácně stálezelené, keře nebo stromy, listy různých tvarů a velikostí, často pilovité a jen ojediněle celokrajné, květy typicky růžokvěté, jednotlivě nebo v okoličnatých svazcích, plody jsou lysé peckovice, různých velikostí a tvarů i barvy, okrasné i jedlé. Slivoně nejsou na půdní podmínky příliš náročné, milují vápno, vhodné je i slunnější stanoviště.
Prunus cerasifera Ehrh. - myrabolán kvete: III - IV
Menší stromek nebo stromovitý keř, 4-8 m vysoký, často trnitý, kůra zelená, listy elipčité až vejčité, 2-7 cm dlouhé, svěže zelené, květy bílé s růžovým nádechem, jednotlivě, plody kulaté, šťavnaté, sladké, červené až žluté peckovice. Domovem v Malé Asii.
- - “Nigra” -listy temně černě červené (i na podzim), květy růžové
- fruticosa Pall. -višeň křovitá kvete: IV - V
Domovem ve střední a východní Evropě, tvoří keře asi 1 m vysoké, větve tenké a odstávající, listy drobné, elipčité, 3-5 cm dlouhé, vroubkovaně pilovité, temně zelené, lesklé, tuhé, květy po 2-4, bílé, asi 1,5 cm široké, plody kulaté, 1 cm velké, temně červené, kyselé
- - “Pendula” -větve velmi tenké, převisající
- laurocerasus L., syn. Laurocerasus officinalis Roem. -bobkovišeň lékařská kvete: V - VI, VIII - IX
Známé stálezelené keře, původem z Kavkazu a Balkánu, v příznivějších, mírnějších klimatických podmínkách i menší stromy, 2-4 m vysoké, listy podlouhlé až elipčité, leskle temně zelené, okraje mírně stočené, květy bílé, asi 8 mm široké, květné hrozny 5-12 cm dlouhé, vzpřímené, peckovice kuželovité, 8 mm dlouhé, černě červené
- - “Schipkaensis” -vzrůst široký, až 2 m vysoký, listy podlouhlé až široce elipčité, 9-14 cm dlouhé, matně lesklé, květní hrozny -8 cm dlouhé
- - “Zabeliana” (Späth) -vzrůst téměř vodorovně plochý, až 1,5 m vysoký, listy úzce podlouhle kopinaté, 9-14 cm dlouhé, 2-3 cm široké, světle zelené, květní hrozny až 18 cm dlouhé
- maackii Rupr. -střemcha Maackova kvete: I - IV
Pochází z Koreje a Mandžuska, kde vytváří stromy až 10 m vysoké, koruna široce kuželovitá, kůra starších exemplárů na kmeni i větvích hnědožlutá a nápadně se odlupující, listy podlouhle vejčité, zašpičatělé, jemně a ostře pilovité, květy po 6-10, bílé, asi 1 cm velké, plody kulaté, černě, 5 mm tlusté
- serrulata Lindl. -sakura, višeň pilovitá kvete: IV - V
Většinou menší stromy, asi do 3 m výšky, větve odstávající, koruna poměrně strnule stavěná, až 9 m široká, listy vejčité, dlouze zašpičatělé, hladké a lesklé, květy plné, bílé, asi 3,7 cm široké. Pochází z Číny.
- - “Amanogawa” -vzrůst přísně sloupovitý, listy při rašení žlutohnědé, květy jednoduché, případně mírně plné, světle růžové, poněkud vonné
- - “Hisakura” -vzrůst bujnější, květy jednoduché, pouze u starších jedinců i poloplné, růžové
- - “Kanzan”, syn. “Sekiyama”, “Kirin”, “Naden”, “New Red”, “Kwanzan” -koruna víceméně obráceně kuželovitá, vzrůst strnule vzpřímený, listy načervenalé, květy plné, temně růžové; naše nejrozšířenější sakura
- - “Kiku-shidare-sakura” -silně převisající větve, květy plné, temně růžové, v hustých svazečcích
- - “Shirotae”, syn. “Mout Fuji”, “Kojima” -menší strom, větve vodorovně rozprostřené a obloukovitě převisající, rašení bronzově zelené, listy hluboce pilovité, na podzim zlatožluté, květy jednoduché, na starších exemplářích poloplné, bílé, asi 5,5 cm široké
- subhirtella Miq. -višeň chloupkatá kvete: IV
Strom domovem v Japonsku, kde dosahuje výšky 15-18 m, kmen tlustý, kůra nakonec šedohnědá, listy vejčité, zašpičatělé, 3-8 cm dlouhé, svěže zelené, květy světle růžové, asi 2,5 cm široké, po 2-5, plod vejčitě kulatý, purpurově černý
- - “Autumnalis” -menší stromek nebo keř, až 5 m vysoký, široce rozvětvený, listy hrubě pilovité, květy bílé, poloplné, podle počasí od listopadu do dubna
- - “Hally Jolivette” (Sax) -kříženec s P. yedoensis, keř kulovitý, 3-4 m vysoký, jemně a hustě větvený, listy vejčité, 3-5 cm dlouhé, dlouze zašpičatělé, dvojitě pilovité, květy malé, plné, 3 cm široké, poupě růžové, vlastní květ bílý s narůžovělým středem
- - “Pandora” -kříženec s P. yedoensis, keř kulovitý, 3-4 m vysoký, jemně větvený, listy vejčité, 3 - 4,5 cm dlouhé, květy bílé, plné s narůžovělým středem drobné
- - “Pendula” -větve převisající, květy bělavě růžové, jinak se od původního druhu neliší
- triloba Linl. -mandloň trojlaločná kvete: III - IV
Zavedená z Číny, tvoří keř nebo menší stromek, do 4-5 m výšky, zpravidla nižší a šlechtěná “na kmínek”, listy široce elipčité, často třílaločné, 4-8 cm dlouhé, sytě zelené, květy 3,5 cm široké, plné, umístěné po celé délce loňských výhonů, růžové.
Ptelea L. - křídlatec (Rutaceae)
Aromatické opadavé keře, kůra žlutohnědá, listy trojčetné s podlouhle vejčitými lístky, květy drobné, mnohomanželné, 4-5četné, skládají konečně chocholíky, plody velmi ozdobné, zpravidla široce křídlaté nažky. Křídlatec není na stanovištní podmínky vůbec náročný, roste v každé poloze i půdě, nejlépe však na slunci a ve středně vlhkém substrátu; dobře snáší sucho, stín i znečištěné ovzduší.
Ptelea trifoliata L. -křídlatec trojlistý kvete: VI
Pochází ze Severní Ameriky, tvoří keře či menší stromky, až 5 m vysoké, koruna kulovitá, lístky 6-10 cm dlouhé, celokrajné, leskle zelené, květy bělavě zelené, asi 1 cm široké, plody kulaté, smáčklé, 2 - 2,5 cm široké.
Pterocarya Kunth - paořech, lapina (Juglandaceae)
Opadavé stromy s větvemi s přehrádkovanou dření, koruny až 20 m vysoké, listy střídavé, lichozpeřené, jednotlivé lístky vejčité a kopinaté, květy jednodomé, v nících jehnědách, plodenství velmi ozdobné, prodlouženě jehnědovité, obsahující malé křídlaté jednosemenné oříšky. Daří se nejlépe na výslunném, teplém stanovišti, v hlubokých a přiměřeně vlhkých půdách. Ideální je poloha poblíž vodní plochy nebo toku. Snáší i přechodné zaplavení.
Pterocarya fraxinifolia (Lam.) Spach. -paořech jasanolistý kvete: V - VI
Pochází z Kavkazu a Íránu, tvoří zpravidla vícekmenné, malebné, 15-20 m vysoké stromy, borka černošedá, hluboce rozbrázděná, listy 20-40 cm dlouhé, lístky po 11-21, podlouhle vejčité, tenké, živě zelené, plodenství 20-45 cm dlouhé.
Pyracantha Roem. - hlohyně, hlohovec (Rosaceae)
Stálezelené trnité keře, vzrůst poněkud rozsochatý, listy vroubkované nebo celokrajné, květy uspořádané do nápadných chocholíků, plody jsou velmi ozdobné malvičky. Hlohyně nejsou náročné na půdní podmínky, rostou na písčitých i těžších stanovištích. Milují světlé umístění, kde nejlépe kvetou a plodí. Výsadba se provádí výhradně s kořenovým balem.
Pyracantha coccinea Roem. -hlohyně červená kvete: V - VI
Pochází z Itálie a Malé Asie, tvoří keře 2-3 m vysoké, listy vejčité kopinaté, 2-4 cm dlouhé, hustě a jemně vroubkované, leskle temně zelené, květy 8 mm široké, plody kulaté, 5-6 mm tlusté, šarlatově červené
- - “Kasan” (Wiepking) -vzrůst bujný, listy matněji zelené, široce elipčité, malvičky oranžově červené
- - “Orange Glow” -asi kříženec s P. crenato-serrata, vzrůst štíhle sloupovitě vzpřímený, řídký, listy široce elipčité, 2-4 cm dlouhé, plody ploše kulovité, oranžově červené až temně oranžové, drží dlouho na rostlině.
Quercus L. - dub (Fagaceae)
Stromy převážně opadavé, avšak i stálezelené, ojediněle keře, kmeny statné se zbrázděnou borkou, listy zpravidla laločnaté, květy v převislých jehnědách, plod je nažka (žalud). Duby potřebují hlubší a vlhčí půdy, některé však rostou i na sušších a chudších půdách; snášejí uspokojivě znečištěné ovzduší.
Quercus robur L. - dub letní, křemelák kvete: IV - V
Statný, nepravidelně rostoucí strom, 20-30 m vysoký s mohutným kmenem a silnými větvemi, borka hluboce rozbrázděná, temně šedá, listy podlouhle vejčité, 5-10 cm dlouhé, nestejně zaobleně laločnaté, temně zelené, žaludy shloučené, 2-3 cm dlouhé, z jedné třetiny v číšce
- - “Cupressoides”, syn. f. fastigiata cupressoides hort. -od běžnějšího kultivaru “Fastigiata” se liší užším štíhlejším vzrůstem a drobnějšími listy
- - “Fastigiata”, syn. “Pyramidalis” -vzrůst úzce kuželovitý, větve kolmo vystoupavé, husté
- rubra L., syn. Q. borealis Michx. F. -dub červený, americký kvete: IV - V
Domovem v Severní Americe, strom 20-25 m vysoký s kulovitou korunou, listy podlouhlé, 12-22 cm dlouhé, hranatě laločnaté, matně temně zelené, podzimní zbarvení výrazně oranžově červené až šarlatově červené, případně nahnědlé, žaludy vejčité, 2-3 cm dlouhé
- x turneri Willd. -dub Turnerův kvete: IV - V
Kříženec Q. ilex x Q. robur, polostálezelený, strom až 15 m vysoký, listy elipčité, 6-8 cm dlouhé, oddáleně laločnaté zubaté, temně zelené, žaludy shloučené, vejčité, asi 2 cm dlouhé, z poloviny v číšce
- - “Pseudoturneri”, syn. Q. pseudoturneri Schneid. -listy podlouhlejší a užší, zoubkované, zůstávají téměř celou zimu na stromě.
Rhus L. - škumpa (Anacardiaceae)
Opadavé stromy, keře, či liány, ojediněle i stálezelené, zpravidla víceméně jedovaté, listy jednoduché, 3četné, popřípadě i lichozpeřené, kvítky 5četné, nenápadné, plody kulovité nebo smáčklé peckovice, shloučené v plodenství, podobně jako květenství. Pěkné podzimní vybarvení (ve stínu méně výrazné). Daří se v každé poněkud živnější půdě a roste i na extrémněji chudších stanovištích.
- typhina L. - škumpa ocetná kvete: VI - VII
Stromek zpravidla vícekmenný, opadavý, výběžkatý, až 5 m vysoký, větve charakteristicky hustě sametově chloupkaté, listy zpeřené, jednotlivé lístky podlouhle kopinaté, podzimní zbarvení šarlatově červené, květy nazelenalé, v hustých 15-20 cm dlouhých latách, plody červené, hustě chloupkaté. Domovem v Severní Americe.
Ribes L. - meruzalka (Saxifragaceae)
Většinou opadavé, středně vysoké až nízké keře, listy dlanitě laločnaté, různých velikostí, květy 5četné a sestavené v hroznech, plod je bobule různých velikostí, tvarů i barev, případně i jedlá. Meruzalky patří mezi nejméně náročné keře, jen několik druhů má vyhraněnější požadavky na půdní vlhkost a podmínky světelné.
Ribes alpinum L. - meruzalka horská kvete: IV - V
Pochází z horských lesů Evropy a Sibiře, tvoří opadavé, 1-2 m vysoké keře, hustě větvené, beztrnné, listy 3-5laločné, okrouhlé, až 5 cm dlouhé, podzimní zbarvení žluté, květy žlutozelené, bobule temně červené, drobně kulovité, dlouho drží na keři
- aureum Pursh. - meruzalka zlatá kvete: IV - V
Domovem v Severní Americe až Mexiku. Keř opadavý, vzpřímený, až 2 m vysoký, listy okrouhlé, většinou 3laločné, 3-5 cm široké, podzimní zbarvení červené, květy žluté, vonné, květní hrozny nící, 5-6 cm dlouhé, bobule velikosti hrachu, purpurově hnědé až černé, kyselé
- sanguineum Pursh. - meruzalka krvavá kvete: IV - V
Pochází ze Severní Ameriky, tvoří opadavé, do 2 m vysoké keře, větve aromatické, listy okrouhlé, 3-5laločné, 5-10 cm dlouhé, květní hrozny až 8 cm dlouhé, květy bělavé s červeným nádechem, bobule až 1 cm tlusté, černě a namodrale ojíněné.
Robinia L. - akát, trnovník (Viciaceae)
Opadavé stromy nebo keře, koruna většinou nepravidelně rozložitá, malebná, listy lichozpeřené, jednotlivé lístky vejčité a tupé, květy typicky motýlokvěté a medonosné, plody jsou lusky. Akát je naprosto nenáročnou, pionýrskou dřevinou, daří se mu prakticky na každém stanovišti, pouze v chladnějších polohách se mu nedaří, dobře snáší i znečištěné ovzduší.
Robinia hispida L. - trnovník huňatý kvete: VI, IX
Domovem v USA, tvoří keře asi 1 m vysoké, výběžkaté, větve hustě načervenale štětinaté, lístky po 7-13, temně zelené, květy purpurové nebo růžové, asi 2,5 cm dlouhé, nevoní, lusky 5-8 cm dlouhé
- pseudoacacia L. - bílý akát kvete: VI
Domovem v USA a v Evropě hodně zdomácnělý, tvoří stromy až 25 m vysoké, koruna vzdušná, borka hluboce popraskaná, větve a výhony silně trnité, lístky po 9-1, elipčité, sytě zelené, květy bílé, 2 cm dlouhé, v hustých 10-20 cm dlouhých hroznech, voní, lusky až 10 cm dlouhé.
Salix L. - vrba (Salicaceae)
Většinou opadavé a jen vzácně stálezelené stromy nebo keře, případně keříky, koruna stromovitých tvarů široce kuželovitá nebo vejčitě košatá, větvičky převážně tenké a graciézní, listy převážně kopinaté, květy ve vzpřímených jehnědách. Vrby nejsou náročnými dřevinami, milují slunnější stanoviště, ale snášejí i polostín, půdy jsou nejvhodnější vlhčí a hlinité.
Salix alba L. - vrba bílá kvete: IV - V
Původně rozšířená v Evropě, západní a severní Asii, hlavně v lužních lesích, Tvoří stromy nebo keře 6-25 m vysoké, rychle roste, koruny bohatě a hustě větvené, mladší výhony olivově hnědé, listy kopinaté, 6-10 cm dlouhé, jemně pilovité, jehnědy 4-6 cm dlouhé
- - “Tristis”, syn. S. a. vitellina pendula Rehd. -tzv. “smuteční vrba”, až 20 m vysoká, kmen silný, větvičky a výhony tenké, nažloutlé, listy světle zelené
- caprea L. - jíva kvete: IV
Známý druh, domovem v Evropě a severovýchodní Asii, tvoří menší stromky nebo vyšší keře, listy široce elipčité, až 10 cm dlouhé, svraskalé, matně zelené, samčí jehnědy až 7 cm dlouhé
- - “Pendula” -slabší vzrůst, korunka s větvemi obloukovitě k zemi převisajícími, hustá
- x erthroflexuosa Rag. -vrba červenokřivolaká kvete: IV - V
Kříženec S. alba “Tristis” x S. matsudana “Tortuosa”, tvoří menší stromky, pod6obné hlavně S. matsudana “Tortuosa”, ale větve daleko obloukovitě převisající a odstávající, zčásti šroubovitě točené, kůra zlatožlutá až oranžová, velmi dekorativní, listy podlouhle kopinaté a zkadeřené
- matsudana Koidz. - vrba Matsudova kvete: IV - V
Pochází ze severní Číny, amurské oblasti a Koreje. Tvoří stromy 4-13 m vysoké, výhony vystoupavé a křehké, světle zelené až nažloutlé, listy úzce kopinaté, 5-10 cm dlouhé, výrazně pilovité, dlouze zašpičatělé, svěže zelené, jehnědy 1 - 2,5 cm dlouhé
- - “Tortuosa” -výhony vývrtkovitě točené, listy rovněž
- repens L. - vrba plazivá kvete: IV - V
Domovem v Evropě, Malé Asii a na Sibiři, tvoří keře až 1 m vysoké, větve poléhavě vystoupavé, tenké, listy elipčitě kopinaté, až 4 cm dlouhé, celokrajné a okraje stočené, samčí jehnědy až 5 cm dlouhé
- - var. rosmarinifolia Wimm., syn. S. rosmarinifolia L. -od původního druhu se liší tenkými čárkovitě kopinatými temně zelenými listy.
Sophora L. - jerlín (Viciaceae)
Opadavé i stálezelené dřeviny, pro naše podmínky mají význam pouze opadavé druhy, které tvoří keře ale většinou stromy, listy lichozpeřené s celokrajnými lístky, květy typicky motýlokvěté, uspořádané v latách, plod je lusk. Jerlíny milují slunce, sušší a chráněná stanoviště, nejvhodnější jsou půdy hlinité, živné, s dostatkem vápna, snášejí i znečištěné ovzduší.
Sophora japonica L. - jerlín japonský kvete: VIII
Pochází z Číny a Koreje, nikoliv z Japonska. Tvoří stromy až 25 m vysoké, koruna široce zaoblená, mladé výhony temně zelené, listy až 25 cm dlouhé, se 7-17 lístky, leskle zelené, květy žlutobílé, v 25 cm dlouhých latách, lusky až 8 cm dlouhé.
Sorbaria (Ser.) A. Br. - jeřábník, tavolníkovec (Rosaceae)
Výběžkaté, opadavé, dosti robustní keře, listy zpeřené, lístky pilovité, květy drobné, sestavené do koncových lat, plod je měchýřek. Miluje výsluní, ale snese i přistínění, snáší sucho, na půdu není tento keř náročný, účelná je pouze chráněná poloha, protože na jaře časně raší; regenerační schopnost namrzlých rostlin je dobrá.
Sorbaria sorbifolia (L.) A. Br., syn. Spiraea sorbifolia L. - jeřábník jeřábolistý kvete: VI - VII
Domovem od Uralu po Kamčatku, na Sachalinu a v Japonsku. Keř až 2 m vysoký, kmínek vzpřímený, listy až 25 cm dlouhé, lístky 13-23 cm, podlouhle kopinaté, ostře pilovité, světle zelené, laty vzpřímené, 10-20 cm dlouhé, bílé.
x Sorbopyrus Schneid. -hruškojeřáb (Rosaceae)
Opadavý strom, kříženec hrušně (Pyrus) s jeřábem (Sorbus), který nese intermediérní znaky obou rodů. Zatím je znám jeden druh a jeho odrůda.
x Sorbopyrus auricularis (Knoop) Schneid., syn. Pyrus pollveria L., P. auricularis Knoop -hruškojeřáb ouškatý
kvete: V
Strom vysoký až 15 m, bez trnů, listy podlouhle elipčité, krátce zašpičatělé, 6-10 cm dlouhé, nestejně pilovité, lesklé, temně zelené, květy bílé, 2 cm široké, plod hruškovitý, asi 2,5 cm tlustý, žlutý s červeným líčkem, sladký, jedlý.
Sorbus L. - jeřáb (Rosaceae)
Stromy nebo keře, opadavé, u stromovitých tvarů koruna široce kuželovitá až rozložitá, listy lichozpeřené nebo jednoduché, květy drobné, bílé, sestavené v chocholičnatých latách, plody malvičky, tzv. “jeřabinky”, různě zbarvené. Všechny jeřáby jsou nenáročné, rostou téměř ve všech půdních podmínkách, na výsluní i v polostínu.
Sorbus aria (L.) Crantz. - muk obecný kvete: V
Domovem v Evropě, hlavně ve vápenatých horských oblastech. Tvoří stromovité keře nebo stromy, často vícekmenné, 6-12 m vysoké, koruna široce kuželovitá, větve v mládí šedavě plstnaté, listy elipčitě vejčité, 8-12 cm dlouhé, tuhé, sytě zelené, na rubu nápadně bíle plstnaté, květy asi 1,5 cm široké, bílé, plody vejčité kulovité, oranžové až červené, 1-2 cm tlusté
- aucuparia L. -jeřáb obecný kvete: V
Známá dřevina, původem z Evropy až Malé Asie a Sibiře. Tvoří stromy až 7 m vysoké, často vícekmenné, kůra hladká a šedohnědá, listy až 20 cm dlouhé, lichozpeřené, lístky ostře pilovité, květy asi 1 cm široké, květenství až 15 cm v průměru, plody velikosti hrachu, červené
- - “Edulis”, syn. S. a. var. dulcis Kraetzl., S. a. var. moravica Zengerl. - lístky pouze do poloviny pilovité, plody asi 1 cm tlusté, sladkokyselé, jedlé
- - “Pendula” -větve nepravidelně, propleteně ohnuté a přitom převisající (je-li šlechtěn na polo nebo vysokokmen)
- discolor (Maxim.) Maxim. -jeřáb různobarvý kvete: V
Pochází z Číny, tvoří menší stromy, 7-10 m vysoké, mladé výhony načervenalé, lístků 11-15, podlouhle kopinaté, ostře pilovité, 3-8 cm dlouhé, temně zelené, podzimní zbarvení červené, květy bílé, asi 1 cm velké, plody vejčitě kulovité, bílé až nažloutlé
- koehneana Schneid. -jeřáb Koehnův kvete: V - VI
Pochází z Číny, tvoří vzpřímené, 2-3 m vysoké keře, mladé výhony červenohnědé, lístků 17-25, podlouhlé, 2-3 cm dlouhé, ostře pilovité, svěže zelené, na rubu šedozelené, květy 1 cm velké, plody kulovité, bílé, asi 7 mm tlusté, na červených stopkách
- megalocarpa Rehd. -jeřáb velkoplodý kvete: V
Domovem je v západní Číně, tvoří stromy 5-6 m vysoké, někdy jen vyšší keře, výhony tlusté a načervenalé, listy vejčité až elipčité, 12-25 cm dlouhé, při rašení bronzově hnědé, podzimní zbarvení červené, květy bělavé, květenství 10-12 cm široké, plody vejčité, hnědé
- minima (Ley) Hedl. -jeřáb nejmenší kvete: V - VI
Často také veden jako S. intermedia var. minima (Ley) Bean, byl nalezen v Anglii. Keře až 3 m vysoké, silně větvené, výhony tenké, listy elipčité až podlouhle elipčité, 4-8 cm dlouhé, slabě laločnaté, matně zelené, na rubu slabě šedě plstnaté, květenství malé, kulovitě zaoblené, plody drobné, téměř kulovité, šarlatové.
Spiraea L. - tavolník (Rosaceae)
Opadavé keře, listy různě veliké, rozličných tvarů, květy drobné, typicky růžokvěté, různě zbarvené, sestavené v nápadné laty a okolíky, plody nevýznamné měchýřky. Tavolníky jsou především náročné na světlo, snesou však i přistínění (hůře však kvetou), na půdní podmínky nemají zvláštní nároky, snášejí i znečištěné ovzduší.
Spiraea x arguta Zab. - tavolník význačný kvete: IV - V
Kříženec S. multiflora x S. thunbergii, tvoří keře 1-2 m vysoké, vzpřímené, větvičky velmi tenké, jemně ohnuté, listy podlouhlé až kopinaté, téměř 4 cm dlouhé, živě zelené, pilovité, květy bílé, 8 mm široké, podél výhonů; hodí se i k přirychlování a snáší sucho
- x bumalda Burvénich, syn. S. pumila Zab. - tavolník nízký kvete: VII - IX
Kříženec S. albiflora x S. japonica, tvoří nízké, do 1,5 m vysoké keře, výhony výrazně pruhované, listy podlouhle vejčité, špičaté, 2-8 cm dlouhé, květy bílé až temně růžové, 6 mm široké, květenství ploché a 15-20 cm široké
- - “Anthony Waterer” (Waterer 1875) -keř až 80 cm vysoký, rašení načervenalé, listy někdy bělavě pestré, podlouhle kopinaté, až 7 cm dlouhé, květy nápadně karmínově červené
- - “Atrorosea” -také až 80 cm vysoký keř, hustě větvený, kulovitý, květy 7-8 mm široké, temně růžové
- - “Leucantha” -vzrůst nízký, květy bílé
- - “Pruhoniciana” (Zeman před 1925) - od velmi podobné “Anthony Waterer” se liší nižším vzrůstem do 50 cm a světle růžovými květy
- douglasii Hook. -tavolník Douglasův kvete: VII - VIII
Domovem v Severní Americe, tvoří vzpřímené keře, silně výběžkaté, až 2 m vysoké, výhony štíhlé, listy podlouhlé, 4-9 cm dlouhé, květy purpurově růžové, laty husté, úzce kuželovité, až 20 cm dlouhé
- nipponica Maxim. - tavolník niponský kvete: V - VI
Pochází z Japonska, tvoří keře 1,5 - 2,5 m vysoké, větve strnulé vystoupavé a v horní části obloukovitě odstávající, listy převážně elipčité, asi 1,5 - 3 cm dlouhé, vroubkovaně pilovité, temně zelené, květy 8 mm široké, květenství polokulovité
- prunifolia S. et Z., syn. S. p. var. plena Schneid. - tavolník třešňolistý kvete: V
Pochází z Číny a Japonska, tvoří vzpřímené keře, až 2 m vysoké, výhony tence prutovité, listy podlouhle elipčité, asi 2,5 - 4 cm dlouhé, svěže zelené, podzimní zbarvení oranžové až hnědočervené, květy bílé, plné, asi 1 cm velké
- thunbergii Sieb. -tavolník Thunbergův kvete: IV - V
Domovem v Číně a Japonsku, u nás tvoří keře do 1 m výšky, výhony prutovité, listy úzce kopinaté, asi 2,5 - 3 cm dlouhé, ostře a jemně pilovité, podzimní zbarvení žluté, květy bílé, asi 8 mm široké
- x vanhouttei (Briot) Zab. -tavolník van Houtteův kvete: V - VI
Kříženec S. cantonienisis x S. trilobata, tvoří keře až 2 m vysoké, výhony prutovité, graciézně převisající, listy víceméně vejčité, slabě 3-5laločné 3-4 cm dlouhé, vroubkované, pilovité, temně zelené, květy bílé, 8 mm velké, květenství ploché.
Staphylea L. - klokoč (Staphyleaceae)
Opadavé menší stromky nebo keře, listy lichozpeřené, pilovité, květy 5četné, zvonkovité, plod tobolka s měchýřovitě nadmutým pouzdrem a tvrdým, lesklým semenem velikosti hrachu (“klokočí”). Dřevina minimálně náročná, miluje vápník v půdě, snáší sucho, slunce i polostín.
Staplylea colchica Stev. - klokoč kavkazský kvete: V
Pochází z Kavkazu, tvoří vzpřímené, až 4 m vysoké keře, listy složené z 5 nebo jen 3 lístků, které jsou 5-8 cm dlouhé, živě zelené, květní lata až 10 cm dlouhá, květy žlutobílé, nadmuté tobolky, velmi dekorativní, 5-8 cm dlouhé.
Stephanandra S. et Z. - korunatka (Rosaceae)
Opadavé keře, listy většinou laločnaté, květy drobné, květenství hroznovité nebo latnaté, plod obsahuje 1-2 semena a praská na bázi. Korunatka potřebuje výslunní, ale snáší i polostín, roste v každé humóznější půdě, přílišné sucho není žádoucí. Musí se průběžně prořezávat, větve mají totiž dosti krátkou životnost.
Stephanandra isica (Thunb.) Zab. - korunatka klaná kvete: VI - VII
Pochází z Japonska a Koreje, u nás tvoří keře asi 1,5 m vysoké, větve malebně různě ohýbané a převisle rozložité, hnědočervené, listy vejčité, 4-6 cm dlouhé, rozeklaně laločnaté a hrubě pilovité, živě zelené, podzimní zbarvení hnědočervené, květy bělavě zelené, 4-5 mm široké, laty až 6 cm dlouhé,
Stranvaesia Lindl. - strangwaysovka (Rosaceae)
Stálezelené keře nebo stromy, listy pilovité nebo celokrajné, květy bílé, ve vrcholových květenstvích, plod je drobná malvička. Tato dřevina potřebuje teplé a chráněné stanoviště, snáší slunce i stín, roste v každé průměrné půdě, která je poněkud homózní a přiměřené vlhká (přídavek rašelina je účelný), v našich podmínkách potřebuje většinou zimní přikrývku.
Stanvaesia davidiana Decne - strangwaysovka Davidova kvete: VI
Pochází ze západní Číny, tvoří stálezelené keře, u nás 2-3 m vysoké, listy podlouhle kopinaté, zašpičatělé, celokrajné, asi 12 cm dlouhé, lysé, květy drobné, bílé, květenství 5-8cm široké, plody červené, velikosti hrachu.
Symphoricarpos Duham. - pámelník (Caprifoliaceae)
Nízké, opadavé keře, často i výběžkaté, listy uspořádané ve dvou řadách, květy trubkovitě zvonkovité, drobné, plody bobule, zpravidla dekorativní, různě zbarvené a rozličně velké. Pámelník je naprosto nenáročný a roste vlastně na každém stanovišti, ve stínu i v suchu. Některé druhy se snadno rozrůstají až rozplevelují.
Symphoricarpos albus (L.) Blake, syn. S. racemosus Pursch. - pámelník hroznatý kvete: VI - IX
Pochází ze Severní Ameriky, tvoří keře až 1 m vysoké, výběžkaté, větve tenké, listy vejčitě okrouhlé, 2-5 cm dlouhé, na dlouhých výhonech laločnaté, temně zelené, květy zvonkovité, 6 mm velké, červené bělé, plody kulovitě vejčité, 8-12 mm silné, bílé, vydrží dlouho do zimy na keři.
- - var. laevigatus (Fern.) Blake -původní varieta, která se u nás obecně pěstuje, nikoliv její původní druh
- x chenaultii Rehd. -pámelník Chenaultův kvete: VI - VII
Kříženec S. microphyllus x S. orbiculatus, tvoří graciézně stavěné keře, asi do 2 m výšky, vzpřímené, vzdušně větvené, listy vejčité, 1-2 cm dlouhé, temně zelené, květy zvonkovitě nálevkovité, růžové, v krátkých klasech, plody kulaté, červené a bíle tečkované
- - “Hancock” -větve poléhavé a kořenící, keř robustní, avšak jen 30-50 m vysoký
- orbiculatus Mnch. -pámelník červenoplodý kvete: VII - VIII
Pochází ze Severní Ameriky, tvoří keře 1-2 m vysoké, strnule vzpřímené, listy vejčitě okrouhlé, 2-4 cm dlouhé, matně temně zelené, podzimní zbarvení často načervenalé, květy zvonkovité, žlutobílé a načervenalé, plody kulaté, purpurově červené, 4-6 mm tlusté.
Syringa L. - šeřík (Oleaceae)
Opadavé a jen vzácně i stálezelené keře nebo i menší stromky, listy vstřícné, celokrajné, různě velké a rozličně tvarované, květy trubkovité, 4cípé, většinou vonné a sestavené do lat, plod je nevzhledná kožovitá tobolka. Původní druhy šeříků nejsou příliš náročné, snášejí i znečištěné ovzduší, Ušlechtilé kultivary zahradní vyžadují však půdy kvalitní,živné, přiměřenou zálivku (hlavně v době kvetení). Odkvetlá květenství zavčas odstraňujeme.
Syringa x chinensis Willd., syn. S. rothomagensis hort. - šeřík čínský kvete: V
Kříženec S. persica x S. vulgaris, tvoří keře až 3 m vysoké a asi stejně široké, větve tenké, obloukovitě převisající, listy vejčitě kopinaté, špičaté, 4-8 cm dlouhé, květní trubka 7-8 mm dlouhá, liláková, vonná, laty velké
- meyeri Schneid. -šeřík Meyerův kvete: V - VI
Pochází z Číny, tvoří husté, nízké, až 1,5 m vysoké keře, listy vejčitě elipčité, 2-4 cm dlouhé, oboustranně zelené, květy fialové, laty asi 8 cm dlouhé, chloupkaté
- reticulata (Bluma)Hara, syn. S. amurensis var. japonica (Maxim.) Franch. et Sav. -šeřík japonský stromovitý
kvete: VI - VII
Pochází ze severního Japonska, tvoří velké keře až menší stromy, kmen krátký, koruna vejčitá, větve lesklé, listy široce vejčité 5-14 cm dlouhé, dlouze zašpičatělé, svěže zelené, květy žlutobílé, silně vonná květenství, až 30 cm dlouhá
- vulgaris L. -šeřík obecný kvete: V
Domovem v jihovýchodní Evropě, tvoří keře nebo menší, maximálně 7 m vysoké, stromky, listy vejčité až široce vejčité, 5-12 cm dlouhé, květy trubkovité, různé barvy a v latách až 20 cm dlouhých
- - “Andenken an Ludwig Späth” (Späth 1883) -květ jednoduchý, temně purpurově červený, květenství až 30 cm dlouhé
- - “Architekt Thomaver” -květ jednoduchý, temně červený
- - “Bohdan Kaminský” -květ jednoduchý, temně fialový
- - “Candeur” -květ jednoduchý, velký, bílý
- - “Catinat” (Lemoine 1923) -květ jednoduchý, středně velký, užší plátky, růžový
- - “Condorcet” -květ plný, fialově modrý, lata velká, hustá
- - “Diplomate” (Lemoine 1930) -květ plný, namodralý, odolný vůči dešti a větru
- - “Edmond Boissier” (Lemoine 1906) -květ jednoduchý, velký, při rozkvětu světle purpurový, později temněji fialově purpurový
- - “Emil Galle” -květ jednoduchý, červenofialový
- - “Etna” (Lemoine 1927) -květ jednoduchý, temně purpurově červený, snad nejtemněji červený výpěstek
- - ”General Persbing” (Lemoine 1924) -květ jednoduchý nebo dvojitý, purpurově růžový, na rubu bělavě lilákový
- - “Gilbert” (Lemoine 1911) -květ jednoduchý, velký, namodralý
- - “Charles Joly” (Lemoine 1896) -květ plný, velký, purpurově červený, na rubu světlejší
- - “Katherine Havemeyer” (Lemoine 1922) -květ poloplný až plný, lilákový s růžovým nádechem, rub purpurově růžový
- - “Maréchal Foch” (Lemoine 1924) -květ jednoduchý, velký, karmínově růžový, při odkvětu s lilákovým nádechem
- - “Masséna” (Lemoine 1923) -květ jednoduchý, velký, s ohrnutými okraji, temně purpurový, rostliny nižšího vzrůstu
- - “Mephisto” -květ jednoduchý, velký, temně červený
- - “Miss Ellen Wilmott” (Lemoine 1903) -květ plný, velký, sněhově bílý, pozdní
- - “Mme. Abel Chatenay” (Lemoine 1892) -květ poloplný, bílý
- - “Mme. Antoine Buchner” (Lemoine 1909) -květ hustě plný, jemně fialově růžový, pozdní, v poupěti temně purpurově hnědý
- - “Mme. Casimir Perier” (Lemoine 1894) -květ plný, bílý
- - “Mme. Lemoiné” (Lemoine 1890) -květ plný, bílý, vhodný šeřík k přirychlování, pozdní
- - “Negro” -květ jednoduchý, velký, temně červeně fialový
- - “Paul Deschanel” (Lemoine 1924) -květy plné, světle purpurové až purpurově růžové, poupě karmínové
- - “Président Falliéres” (Lemoine 1911) -květy plné, velké, čistě lilákově růžové, v středu až bělavé, pozdní
- - “Président Perrault” -květ plný, velký, růžový
- - “Président Viger” (Lemoine 1900) -květ plný nebo poloplný, světle lilákově modrý, poupata tlustá, temně fialově červená
- - “Rosace” (Lemoine 1932) -květy hustě plné, velké, lilákově růžové
- - “Rustica” -květ plný, bílý.
Tamarix L. - tamaryšek (Tamaricaceae)
Opadavé nebo i stálezelené keře, případně stromy, v našich podmínkách stromovité keře, větve většinou metlovité dlouhé s krátkými, opadavými větvičkami, lístky čárkovité, kvítky drobné, růžové, sestavené v hustých hroznech nebo klasech, plod nevýznamná tobolka. Tamaryšky potřebují teplejší, chráněnější polohy, výborně snášejí sluneční úpal, sucho a chudé, nepříliš živné půdy; v tužších zimách u nás někdy namrzají, ale dobře regenerují.
Tamarix ramosissima Ledeb., syn. T. odessana Stev. - tamaryšek oděský kvete: VII - IX
Domovem v kaspické oblasti SSSR, tvoří vzpřímené keře, výhony štíhlé, v zimě žlutohnědé, listy kopinaté, šedozelené, květy drobné, světle růžové, květní hrozny 3 cm dlouhé
- tetrandra Pall. -tamaryšek čtyřmužný kvete: IV - V
Pochází z jihovýchodní Evropy a Orientu, tvoří keře nebo menší stromy, většinou do 3 cm výšky, větve prutovité, červenohnědé, listy šupinaté, vejčitě kopinaté, živě zelené, květy 4četné, světle růžové.
Tilia L. - lípa (Tiliaceae)
Opadavé stromy, koruna široká a hustá, listy často nesouměrné, jednoduché, pilovité, květy 5četné, medonosné, květenství blanokřídlé, plod nažkovitý oříšek. Všechny lípy potřebují slunce, snášejí polostín, sucho vydrží pouze v hlubších půdách, větší úpal a průmyslem znečištěné ovzduší dobře nesnášejí. Nejhodnější jsou živné, středně vlhké půdy.
Tilia americana L., syn. T. glabra Vent. - lípa americká kvete: VII
Pochází ze Severní Ameriky, kde dosahuje výšky až 40 m, v našich podmínkách bývá nižší, koruna široce vejčitá, až téměř kulovitá, listy široce vejčité, 10-20 cm dlouhé, hrubě pilovité, temně zelené, na rubu světlejší, květy 1,5 cm široké
- cordata Mill., syn. T. parvifolia Ehrh. - lípa malolistá kvete: VII
Domácí dřevina, vytváří stromy až 30 m vysoké, koruna protáhlá až rozkladitá, listy okrouhle srdčité, krátce zašpičatělé, pilovité, sytě zelené, květy žlutobílé, silně voní, plody kulovité, 6 mm tlusté
- x euchlora K. Koch., syn. T. europaea var. dasystyla Loud. - lípa zelená kvete: VII
Kříženec T. cordata? x T. dasystyla, tvoří stromy až 20 m vysoké, koruna vejčitá, větve převisající (obzvláště spodní, listy okrouhle vejčité, jemně a ostře pilovité, 5-10 cm dlouhé, nahoře lesklé, temně zelené, květy po 3-7
- tomentosa Moench., syn. T. argentea Desf. -lípa stříbrná kvete: VII
Pochází z jižní Evropy a Malé Asie, tvoří stromy až 30 m vysoké, koruna hustá a široce kuželovitá, letorosty šedě plstnaté, listy okrouhle srdčité, temně zelené, na rubu šedě plstnaté, podzimní zbarvení zlatožluté, květy po 7-10, plody vejčité, asi 1 cm dlouhé.
Ulmus L. - jilm (Ulmaceae)
Opadavé stromy a vzácně i poloopadavé keře, stromovité tvary mají koruna široce rozložitou, listy nápadně nesouměrné a 2krát pilovité, květy poměrně nenápadné, shloučené ve svazečcích, plod smáčklý oříšek s blanitými křídly. Jilmy jsou poměrně nenáročnými dřevinami, nejlépe rostou na středně vlhkých místech, dobře však snášejí i přísušek a znečištěné ovzduší
Ulmus glabra., syn. U. scabra Mill, - jilm lysý kvete: II - III
Domovem v Evropě a Malé Asii, tvoří stromy 30-40 m vysoké, koruna široká, poměrně rovný kmen, borka hladká, později však zbrázděná, listy široce vejčité až elipčité, 5-10 cm dlouhé, hrubě pilovité, květy v hustých svazečcích, plody široce elipčité, asi 2,5 cm dlouhé
- - “Pendula”, syn. U. montana pendula Loud. -koruna plochá, stolovitě deštníkovitá, převisající
- x hollandica Mill. - jilm holandský kvete: II - IV
Souborné označení kříženců U. carpinifolia x U. glabra, které mohou být různého vzrůstu i olistění
- - “Wredei”, syn. U. dampieri aurea hort. -listy nápadně zlatožluté, vzrůst vystoupavý.
Viburnum L. - kalina (Caprifoliaceae)
Stálezelené nebo opadavé keře, případně menší stromky, listy vstřícné nebo po třech v přeslenech, různých tvarů a velikostí, květy trubkovité, seskupené ve vrcholíky, plody peckovičky. Kaliny milují hlubší, středně vlhké a živné půdy. Náročnější druhy, hlavně všechny stálezelené, vysazujeme zásadně s kořenovými baly.
Viburnum buddleifolium Wright - kalina komulovitá kvete: V - VI
Přes zimu zelený, až 2 m vysoký, vzpřímený keř, výhony hustě chloupkaté, listy podlouhle kopinaté, 7-15 cm dlouhé, mělce zoubkované, matně světle zelné, na rubu hustě světle šedě plstnaté, květ bílý, 8 mm široký, plody červené, později černé. Pochází ze střední Číny.
- x carlcephalum Burkw. -kalina hlavokvětá kvete: IV
Kříženec V. carlesii x V. macrocephalum f. keteleerii, tvoří opadavé keře, asi 1,5 - 2 m vysoké, listy až 12 cm dlouhé, podzimní zbarvení načervenalé, květenství kulovité, až 13 cm široké, čistě bílé, v poupěti načervenalé, voní
- farreri Stearn., syn. V. fragrans Bge. - kalina vonná kvete: III - IV
Pochází z Číny, tvoří opadavé keře, vzrůst vzpřímený a bohatě větvený, až 3 m vysoký, listy špičatě elipčité, 4-7 cm dlouhé, tuhé, ostře pilovité, květy trubkovité, asi 1 cm široké, růžové až bílé, vonné, laty 3-5 cm dlouhé
- lantana L. - kalina tušalaj kvete: V - VI
Domovem v Evropě a Malé Asii, hlavně na vápenatých stanovištích; tvoří opadavé, až 5 m vysoké keře, listy vejčité až podlouhle vejčité, 6-12 cm dlouhé, svraskalé, temně zelené, na rubu hustě plstnaté, květenství 10 cm široké, plody podlouhle vejčité, 8 mm dlouhé, červené, později leskle černé
- opulus L. - kalina obecná kvete: V - VI
Domovem v Evropě a Severní Africe, tvoří opadavé, vzpřímené keře, 2-4 m vysoké, kůra tenká a světle šedá, listy okrouhlé, 3-5laločné, až 12 cm dlouhé, světle zelené, podzimní zbarvení výrazně červené, květy bílé, květenství ploché, 8-10 cm široké, na okraji s nápadnými sterilními květy, plody vejčité, červené
- - “Roseum”, syn. V. o. sterile DC. - známé “sněhové koule”, květenství pouze ze sterilních bílých květů, při odkvětu se slabším růžovým nádechem
- “Pragense” (Vik) -kalina pražská kvete: V - VI
Kříženec V. rhytidophyllum x V. utile, tvoří stálezelené, do 2,5 m vysoké keře, výhony poměrně tenké, listy elipčitě vejčité, tenké, 5-10 cm dlouhé, leskle zelené a svraskalé, na rubu plstnaté, květy fertilní, květenství poněkud menší, než u V. rhytidophyllum
- rhytidophyllum Hemsl. -kalina vrásčitolistá kvete: V - VI
Pochází z Číny, tvoří stálezelené, vzpřímené, až 4 m vysoké keře, listy podlouhle vejčité, 8-18 cm dlouhé, leskle zelené a velmi svraskalé, na rubu plstnaté, květenství ploché, 10-20 cm široké, plody vejčité, červené a nakonec leskle černé.
Weigela Thunb. - vajgélie, zanice (Caprifoliaceae)
Opadavé keře vzpřímeného až rozložitého vzrůstu, listy různě vejčitě podlouhlé, krátce řapíkaté, květy 5četné, trubkovitě zvonkovité až nálevkovité, plod podlouhlá tobolka. Vajgélie potřebují výsluní, živnější, propustnou a nepříliš těžkou půdu, přílišné sucho dobře nesnášejí; v tužších zimách některé kultivary namrzají, ale dobře regenerují.
Wiegela florida (Bge.) A. DC., syn. W. rosea Lindl. - vajgélie květnatá kvete: V - IV
Pochází z Číny a Koreje, tvoří keře až 3 m vysoké, listy elipčité až podlouhle vejčité, 5-10 cm dlouhé, květy rourkovitě zvonkovité, 3 cm dlouhé, temně růžové, uvnitř bělavé
- - “Purpurea” -keř nízký, listy hnědočervené, květy temně růžové
- - “Variegata” -listy žlutobíle lemované, květy temně růžové
- zahradní kultivary:
- - “Boskoop Glory” (R. Ramp 1954) -květy velké, lososově růžové
- - “Eva Rathke” (Rathke 1892) -slabší vzrůst, květy svítivě karmínově červené až hnědočervené
- - “Eva Supreme” (Profestation Boskoop 1958) -vzrůst robustní, květy červené, uvnitř poněkud světlejší
- - “Héroine” (Lemoine 1896) -vzrůst vzpřímený, květy poměrně velké, jemně růžové, uvnitř bělavé
- - “Newport Red”, syn. “Vanicek”, (V. A. Vanicek 1946) -květy velké, výrazně purpurově červené
- - “Styriaca” (Klenert 1908) -vzrůst střední, olistění světle zelené, květy karmínově růžové, později více načervenalé
- - “Van Houttei” (van Houtte 1861) -květy karmínově růžové, bíle lemované, jícen lilákově purpurový.
